Patří mezi nejohroženější suchozemské želvy světa a ve volné přírodě jí hrozí vyhynutí. Želvu pavoukovitou z jihozápadu Madagaskaru se však dlouhodobě daří chovat v Brně. V zoo navíc dosahují mimořádných výsledků, jednou se jim dokonce vylíhla dvojčata, což je skutečně vzácné.
Želva pavoukovitá běžně obývá pás suchého trnitého buše na jihozápadě Madagaskaru. Dnes už ale přežívá jen v několika postupně mizejících mikropopulacích a nejsevernější poddruh se ocitl na hraně vyhynutí. Patří tak mezi nejvzácnější, ale zároveň nejkrásnější suchozemské želvy světa. Už řadu let se ji daří úspěšně chovat v jihomoravské metropoli.
Rozmnožování těchto želv je velmi pomalé a náročné. Samice mívá ročně jednu až šest snůšek, čítají však jediné vejce. Každé z nich je proto pro chovatele mimořádně cenné.
Ani samotná inkubace není jednoduchá. Aby se zárodek vůbec začal vyvíjet, musí projít obdobím klidového stavu. „To znamená přibližně 40 dní při teplotě 15 až 18 stupňů Celsia. Bez této pauzy by se mládě nikdy nevylíhlo. V chovu tak musíme co nejvěrněji napodobit klimatický cyklus jihozápadního Madagaskaru," popsali zástupci zahrady na sociálních sítích.
Želvy jsou navíc umístěny v klidném zázemí mimo expozici, kde mají maximální pohodu a minimum rušivých vlivů. Právě kombinace zkušeností, precizní péče a klidného prostředí stojí podle chovatelů za mimořádnými výsledky.
Brněnská zoologická zahrada v těchto dnech patří mezi nejúspěšnější chovatele tohoto kriticky ohroženého druhu na světě. Historie chovu sahá do roku 2003, kdy do Brna dorazilo šest samců z vídeňské zoo. Samice přibyla až v roce 2015 z Toronta. O rok později se pak v jihomoravské metropoli podařilo odchovat první mládě.
Od té doby se želví rodina rychle rozrůstá. Do konce roku 2024 samice snesla celkem třicet vajec, z nichž bylo pětadvacet oplozených. Do konce roku 2025 se v brněnské zoo podařilo odchovat třiadvacet mláďat.
Rok 2025 navíc přinesl skutečný unikát. Z jednoho vajíčka se totiž vylíhla zdravá dvojčata. „Takový případ je u tohoto druhu naprosto výjimečný," zdůraznili chovatelé.
Výsledky brněnských chovatelů mají význam i pro ochranu druhu jako takového. „V roce 2017 byla Zoo Brno pověřena vedením plemenné knihy tohoto druhu v rámci programu EAZA Ex-situ. Tyto programy pomáhají udržet populace ohrožených druhů v lidské péči zdravé a geneticky pestré," vysvětlili chovatelé.
Pokud by v přírodě došlo k nejhoršímu scénáři a želva pavoukovitá by vyhynula, právě populace chovaná v zoologických zahradách by mohla být nadějí na její návrat.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?