Vědci zkoumají chování zdivočelých holubů v Brně. Výsledky předají úředníkům z magistrátu

Výzkum holubů

Už více než dva roky zkoumají odborníci z brněnské Mendelovy a Masarykovy univerzity, jak se volně žijícím zvířatům daří ve městech. Jednou z hlavních částí jejich výzkumu jsou zdivočelí holubi. Vědci sledují, kolik jich v Brně žije, kde se nejčastěji vyskytují a jaké mají stravovací návyky.

Až projekt skončí, předají odborníci své závěry i doporučení, jak populaci holubů ve městě lépe řídit, Technologické agentuře ČR a brněnskému magistrátu. Úředníci pak mohou na základě vědeckých poznatků hledat způsoby, jak zlepšit soužití lidí a holubů ve městě.

Počítání populace

Nejprve museli vědci holuby spočítat. Zvolili dva postupy. „Nejdříve jsme obešli město a zjistili, po jakých koridorech z města holubi létají do polí. Na nejfrekventovanější místa jsme postavili sčítače. Od rána do poledne jsme opakovaně sčítali holuby, co létají z města za potravou, každý den jich bylo okolo deseti tisíc. Na základě tohoto sčítání jsme dostali obrázek o tom, jaký je minimální počet holubů ve městě,“ vysvětlil zoolog Miloslav Homolka z Akademie věd.

Druhou metoda byla klasicky ornitologická. „Část města jsme si rozdělili na sektory mající podobný charakter, například panelová sídliště, centrum s vysokými starými domy a tak dále, a provedli jsme klasické sčítání pozorováním. To znamená, procházeli jsme ta jednotlivá prostředí a počítali holuby, které jsme mohli zahlédnout. Díky tomu jsme získali druhý údaj o minimální početnosti holubů na modelové ploše. Na 13 kilometrech čtverečních jsme napočítali přes 3 tisíce holubů, což je ale jen zlomek skutečného počtu,“ popsal Homolka.

Na střeše brněnského magistrátu se zabydlela desítka ptáků. Holubník pomáhá regulovat jejich populaci

Čtvrtek, 6. února 2025, 19:00Společnost

Na střeše brněnského magistrátu funguje už téměř rok speciální holubník, který pomáhá regulovat populaci holubů ve městě. Opeřenci si nové útočiště rychle oblíbili a pravidelně se do něj vrací. O provoz se starají brigádnice, které uklízí, krmí...

Nejvíce jich žije v centru

Vědci zjistili, že nejvíc holubů žije v centru města, konkrétně v oblasti vnitřního okruhu, kde napočítali přes tisíc ptáků. Naopak na okrajích města, kde je méně domů, se holubi téměř nevyskytují. Každé hejno má své vlastní území, kde žije, takže mezi nimi nevznikají spory ani se nemísí.

Vědci se zaměřili i na to, jak se holubi stravují. Zjistili, že pokud mají poblíž hnízda dostatek jídla, vůbec neopouštějí město. Analýza čtyř tisíc vzorků potravy potvrdila, že například hejna ze Zelného trhu, Dornychu u bývalého Tesca nebo Mendlova náměstí nelétají hledat potravu na pole.

Míst s dostatkem potravy je ale v Brně jen málo. Většina oblastí sice holubům nabízí vhodná místa k hnízdění, ale jídla je tam nedostatek. Ptáci z těchto lokalit proto musí létat za potravou až na okolní pole. „V polích se holubi slétají na místa, kde mohou nalézt dostatek potravy, jedná se například o pole s obilím v době žní nebo na podzim sklizená pole po kukuřici. Na jednom poli může být třeba i přes tisíc ptáků,“ popsal situaci na poli Homolka.

Rozbor trusu

Zajímavá zjištění získávají výzkumníci také analýzou trusu. „Rozborem padesáti vzorků od jednoho hejna z jednoho dne jsme zjistili, že hejno tvořilo pět skupin, u kterých se lišilo složení potravy. To naznačuje, že ptáci z jednoho hejna za potravou nelétají společně, ale v menších skupinách, díky tomu mohou efektivněji využívat různé potravní zdroje,“ vysvětlil vědec.

Odborníci připouští, že situace nemá jednoznačné řešení. „Brno je obydleno stabilním počtem holubů a ta populace má určitou strukturu. Když holubům znemožníme hnízdění na budovách, kde mají optimální podmínky, už nemají moc prostoru, kam se přestěhovat, popřípadě se přestěhují do nevyhovujících podmínek a výsledkem bude jejich klesající hustota,“ odhadl Jiří Kamler z Ústavu ochrany lesů a myslivosti.

Vzhledem k rozmanitým podmínkám ve městě nemá redukce zdivočelých holubů centrální řešení a zodpovědnost by v případě potřeby jejich redukce měla spočívat především na majitelích nemovitostí, kde holubi hnízdí. „Příkladem může být Mendelova univerzita, kde působím. Poté, co jsme uzavřeli půdu na jedné z budov v kampusu v Černých Polích, zhruba dvě stě holubů ztratilo svůj domov,“ uzavřel.