V Brně v nejbližších letech vyroste hned několik velkých staveb. Město plánuje investovat do velodromu pro cyklisty, atletické haly v Bohunicích a multifunkčního hokejového stadionu u výstaviště. Stadion za Lužánkami však pravděpodobně zůstane i po letech nedotčený.
K největším strategickým projektům města v následujících letech patří multifunkční hala Arena Brno. Ta by měla mít až třicet různých variant využití, a to pro sportovní i kulturní účely. Vznikne v areálu brněnského výstaviště a mělo by se do ní vejít až třináct tisíc diváků.
Brno by v ní rádo hostilo světový šampionát v hokeji už v roce 2024. V současné době je hotová projektová dokumentace pro společné územní a stavební řízení, stavební povolení se bude teprve vyřizovat. „Jsem ráda, že vše pokračuje podle harmonogramu. Předpokládáme, že přípravné stavební práce by mohly začít v průběhu příštího roku,“ popsala brněnská primátorka Markéta Vaňková.
Současně pokračují přípravy dalších projektu v blízkosti místa, kde bude hala stát. Dopravní podnik města Brna pokračuje v rozšiřování smyčky Lipová a v projektu lanovky ke kampusu. Odborníci dokončili hydrogeologický a inženýrsko-geologický průzkum lokality. V okolí by měla vzniknout parkovací místa a v plném proudu je i projektování nulté etapy velkého městského okruhu v Bauerově ulici u čtvrté a deváté brány výstaviště. „Jde nám především o vyšší bezpečnost, protože dnes je to z tohoto pohledu katastrofa,“ řekl vedoucí brněnského Ředitelství silnic a dálnic David Fiala.
Sportovce potěší i plánovaná výstavba atletické haly v bohunickém kampusu. Třípodlažní objekt bude postaven tak, aby umožnil nerušené sledování sportovních klání ze všech míst hlediště. Vejdou se do něj dva tisíce sedících diváků. Původně bylo v plánu před budovou 48 parkovacích míst, nakonec jich bude k dispozici 170.
„Těší mě, že se nám před samotnou stavbou podařilo dodatečně rozšířit parkovací místa u atletické haly tak, aby jejich počet více odpovídal divácké kapacitě sportoviště,“ sdělil první náměstek brněnské primátorky Petr Hladík.
Parametry atletické haly splňují požadavky pro konání mezinárodních soutěží. „Kromě trénování v zimním období a konání velkých sportovních události by sportoviště mělo sloužit i studentům Masarykovy univerzity, nejrůznějším sportovním klubům a veřejnosti,“ vyjmenoval radní pro oblast školství a sportu Jaroslav Suchý.
Začít stavět se mělo původně v květnu tohoto roku, práce se však před dvěma měsíci pozastavily. Celkové náklady se totiž vyšplhají na 800 milionů korun a projekt zatím nemá zcela vyřešené financování. Sto milionů korun přislíbil kraj, město chce ale vyjednat podporu i od státu. „Plánujeme v nadcházejících měsících intenzivně pracovat na tom, abychom měli co nejdříve vyřešené financování a mohli začít stavět,“ ujistil radní pro oblast investic David Grund.
O krok blíž je stavba, která udělá radost zejména cyklistům. Dosud posledním nerealizovaným projektem navrženým ve studii z roku 2008 na lokalitu Hněvkovského zůstává moderní velodrom. Práce na jeho přípravě však pokračují. „V současnosti je hotová dokumentace pro územní rozhodnutí a čeká se na stanoviska dotčených orgánů. Předpokládané zahájení prací je v roce 2023,“ informovala Anna Dudková z brněnského magistrátu.
Nový velodrom v Komárově bude plně zastřešen a vevnitř bude dřevěná dráha dlouhá 250 metrů, která odpovídá parametrům Mezinárodní cyklistické unie (UCI) pro pořádání světových soutěží. V současné době takový objekt v Česku není, nejbližší se nachází ve Vídni.
Kromě nezbytného vybavení pro cyklistiku a kolovou nabídne také zázemí pro administrativu, stravování, rehabilitační a další služby. Kapacita sportoviště bude dva tisíce diváků. „Bude se jednat o nejvybavenější velodrom svého druhu ve střední Evropě. Vzhledem k plánovanému modernímu vybavení brněnského areálu lze předpokládat, že se sportoviště stane spádovým nejen pro Českou republiku, ale také pro okolní státy. Uvažujeme také o zpřístupnění pro veřejnost. Projet se na moderním velodromu by tak mohli i lidé, kteří se tomuto sportu nevěnují na vrcholové úrovni,“ vysvětlil Suchý. Celkové náklady na velodrom se vyšplhají na 890 milionů korun, město vede jednání se státem o spolufinancování.
Dlouho diskutovanou stavbou je také fotbalový stadion za Lužánkami. K myšlence jeho oživení významným způsobem přispěla rozlučka s kariérou bývalého fotbalisty Petra Švancary. „Tato lokalita je dodnes zatížena majetkoprávními spory. Z tohoto důvodu se od rekonstrukce fotbalového stadionu prozatím upustilo,“ uvedla Dudková. Narazila přitom na skutečnost, že město vede soudní spor s podnikatelem Liborem Procházkou. Ten již v minulosti soudy s Brnem ohledně majetku okolo Lužánek vyhrál. Město je sice majitelem pozemků pod stadionem a okolo něj, Libor Procházka však vlastní podzemní garáže, osvětlení a další mobiliář, za jehož užívání mu Brno v minulosti platilo miliony korun ročně.
Čtvrtek, 20. února 2020, 16:00
Městský soud v Brně se začal zabývat žalobou města Brna na společnost Czechcity kvůli určení vlastnictví komunikací na pozemcích města v lokalitě za Lužánkami. Město tam chce stavět fotbalový stadion, stavbě ale brání nemovitosti podnikatele Libora...
Za Lužánkami chtěla dříve Kometa postavit nový hokejový stadion. Před třemi lety se Brnu po téměř ročním vyjednávání podařilo uzavřít dohodu, díky které by získalo poslední chybějící pozemky pro jeho výstavbu. Od tohoto záměru ale později klub i město ustoupili. Částečně by však účel hokejového stadionu měla nahradit zmiňovaná multifunkční hala v areálu brněnského výstaviště.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
