Na vyvrcholení festivalu Brněnský sedmnáctý se sešly tisíce lidí
Na vyvrcholení dnešního festivalu Brněnský sedmnáctý, který se odpoledne odehrával především na náměstí Svobody, dorazily tisíce lidí. V Brně celý den pršelo a až se soumrakem déšť zeslábl a místy zcela ustal. Náměstí se tak začalo výrazně plnit až těsně před 17:00, kdy se v Kobližné ulici vytvořil lidský řetěz podaných rukou a vedl až k pódiu. V symbolickém čase 17:11 zazněla Modlitba pro Martu a pak také česká a slovenská hymna.
Příchozí, z velké části studenti či mladí lidé, si dnes v Brně připomněli události z let 1939, kdy nacisté uzavřeli české vysoké školy, a 1989, kdy komunisté ztratili moc v Československu. Již odpoledne kladli věnce k morovému sloupu zástupci brněnských univerzit a po hymnách vystoupili s proslovem i tři rektoři. Rektor Mendelovy univerzity Jan Mareš zmínil, že někdy je třeba v životě upozadit své jistoty za možnost žít ve svobodné společnosti. Právě studenti podle něj často přicházejí plní energie a elánu. „A jsou schopni vyměnit jistoty za to, že se jako společnost budeme mít lépe," řekl Mareš.
Rektor Janáčkovy akademie múzických umění Petr Michálek svůj projev směřoval k aktuální politické situaci a k tomu, že předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) nechal po svém zvolení odstranit ukrajinskou vlajku z budovy Sněmovny a při jejím odstraňování držel žebřík.
„Na JAMU a myslím, že na všech veřejných školách nejsme žádné podržštafle a že vlajka Ukrajiny na nich bude viset jako symbol odporu a solidarity," řekl Michálek.
Většina řečníků hovořila i o svobodě a historik z Masarykovy univerzity Jiří Hanuš řekl, že demokracie sice není dokonalá, ale stojí za to. „Protože je o svobodě a tu stojí za to žít," řekl Hanuš.
V 17:30 také vyšel tradiční lampionový průvod pořádaný Nadačním fondem studentů Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Zastavuje se na místech spojených s roky 1939 a 1989, aby si organizátoři a účastníci připomněli, co se dělo například na filozofické fakultě, na stavební fakultě či na právnické fakultě. Končí se u Kounicových kolejí, které sloužily za druhé světové války jako věznice českých vlastenců, mnohé zde tehdy nacisté popravili.
