V sobotu to bude 70 let od popravy československé političky a právničky Milady Horákové, která se v 50. letech 20. století stala obětí justiční vraždy během komunistických politických procesů. Horáková je jedinou ženou popravenou v Československu.
Vzpomínkového aktu konaného na nádvoří bývalé věznice a popraviště v Brně na Cejlu se lidé mohli zúčastnit v pátek v 10 hodin. „Vzpomínkový akt se koná symbolicky právě zde v bývalé věznici, protože justiční vraždy padesátých let se odehrávaly v tomto prostoru,“ uvedl zastupitel Jihomoravského kraje Michal Doležel.
„Je potřeba, aby se na to nezapomínalo. Aby i generace, která nevyrostla za komunistů, tyhle věci vnímala a pamatovala si je,“ řekl náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Jan Vitula. S ním souhlasila i Vlasta Černá, kterou stejně jako Horákovou věznili v Brně na Cejlu během padesátých let. „Je nutné, abychom si tohle období připomínali a abychom se z něho poučili,“ sdělila Černá.
V 70. letech 18. století císař Josef II. rozhodl o zřízení společné moravsko-slezské věznice v Brně. Svému účelu sloužila do roku 1956. Během své působnosti do ní zavřeli i několik známých osobností, například Petra Bezruče, Zdeňka Rotrekla, Jana Zahradníčka či Petra Křivku.
Petr Křivka zažil první i druhou světovou válku. Během první světové se dostal na italskou frontu a následně se připojil k československým legiím. Během druhé světové byl součástí protinacistické skupiny. Jako jedinému se mu podařilo uprchnout z Kounicových kolejí. „Následně utekl přes Balkán do Francie. Po druhé světové válce se vrátil zpátky. V roce 1949 byl zatčen,“ řekl Doležel. A dodal, že jeho poprava se odehrála na nádvoří věznice na Cejlu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
