V českých školách stále chybí pedagogové zaměřující se na výuku češtiny jako cizího jazyka. Zjistili to odborníci z Národního institutu SYRI, jenž zkoumá socioekonomické dopady nemocí a systémových rizik. Nedostatek učitelů znamená problém pro ukrajinské žáky.
Nejen vyučující češtiny pro cizince, ale také další podpůrné pozice, jako jsou asistenti pedagoga hovořící jazykem uprchlíků a školní psychologové chybí podle výzkumu národního institutu v tuzemských školách. Problém s adaptací dětí, které se do České republiky dostaly z Ukrajiny, tak přetrvává i rok po začátku války. Odborníci si na situaci posvítili na šesti základních školách, kde pořídili desítky rozhovorů se zaměstnanci, žáky i rodiči.
Ke konci března se v České republice vzdělávalo přes 51 000 dětí z Ukrajiny, z nichž většina docházela na základní školy. Podle expertů jsou vzdělávací instituce k uprchlíkům vstřícné. Žáci ze zahraničí však v kolektivech stále tvoří izolované skupiny. Podle expertů by přitom zastoupení dětí z Ukrajiny nemělo ve třídách přesáhnout dvacet procent.
„Je vidět, že pedagogové nemají rozvinuté kompetence pro podporu žáků cizinců. Přesto, že si kladli za cíl, aby se ukrajinští žáci v prvé řadě sociálně začlenili mezi vrstevníky, úplně se to nepodařilo,“ vysvětlila vědecká ředitelka institutu SYRI Klára Šeďová.
Ukrajinské děti čeká v České republice nejen potřebná adaptace, ale také výzva v podobě přijímaček a přechodu na střední školy. Ačkoli v prvním kole letošních zkoušek část uprchlíků neuspěla, nyní jsou podle Šeďové většinou umístěni na středních školách.
„Přijetí však nemusí znamenat, že budou tito žáci na střední škole úspěšní. Vědci z Národního institutu SYRI doporučují, aby střední školy nově přijaté ukrajinské žáky systematicky sledovali, zajistili pro ně poradenství a v případě potřeby doučování," informoval mluvčí SYRI Filip Vrána.
Foto Denisa Albaniová
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
