„Jak se jmenuješ? Odkud jsi? Jak se máš?“ Je krátce před devátou hodinou ráno a ve škole plné budoucích zdravotních sester se dnes skupinka cizinců ze zemí Evropské unie pod vedením zkušené lektorky Darji Kollman snaží vyslovit své první věty v češtině. V tomto týdnu se na Vyšší odborné škole zdravotnické v Kounicově ulici postupně vystřídá celkem 105 studentů ze zemí Evropské unie, pro které Jihomoravský kraj připravil intenzivní kurzy češtiny. Největší zastoupení mezi studenty má Itálie, následovaná Rumunskem, Řeckem, Bulharskem, Španělskem a Velkou Británií.
Během příštích třech měsíců by měli zvládnout základy jazyka, který je odborníky považován za jeden z nejtěžších na světě. Čeká je celkem 75 vyučovacích hodin, rozložených po dvou tříhodinových blocích týdně.
V ranní skupině se v jedné třídě sešli studenti z Maďarska, Polska, Francie, Bulharska a Itálie. Lektorka je neúprosná a hned ze začátku všechny upozorňuje, že na jejích kurzech se bude mluvit hlavně česky. Pro mnohé je to poprvé, kdy se po nich vyžaduje, aby zkusili něco říct v našem jazyce.
Jedním z nich je i Jeff Thomsen, který se do Brna přestěhoval před pár měsíci kvůli elektrotechnickému projektu na VUT. „Předtím jsem žil ve Vídni, což není daleko a mám tam kamarády. Brno je ale mnohem příznivější co se týče nákladů na život,“ vysvětluje svoji motivaci šestatřicetiletý Francouz. Jedním z důvodů, proč si vybral pro svůj život právě jihomoravskou metropoli bylo prý i to, že na technické univerzitě mělo podle statistik být 55% cizinců. „Až na místě jsem odhalil v čem je ten fór. Počítají se do toho totiž i Slováci, kterých je tu většina,“ směje se. I proto se rozhodl zapsat do kurzů češtiny. „Je to pro nás strašně složitý jazyk. Očekávám, že nejtěžší bude se do toho vůbec dostat. Jsem snad poprvé v zemi, kde si nedokážu sám ani objednat jídlo z jídelního lístku,“ dodává.
O moc lépe na tom není ani Roberta Luvizetto, která se přestěhovala z Brazílie s manželem, který získal práci v brněnské pobočce IBM. „Již delší dobu jsme uvažovali o práci v zahraničí. Když se naskytla tato šance, sbalili jsme dítě a psa a šli do toho,“ usmívá se Roberta.
„Česky se učím proto, že nechci být v této zemi pouhou turistkou. Rádi bychom tu nějaký čas zůstali,“ ubezpečuje osmatřicetiletá Brazilka, která má po dědečkovi italský pas, díky kterému se může účastnit kurzů pro cizince ze zemí EU a nemusí čekat na start výuky pro takzvané třetizemce, které Jihomoravské regionální centrum pro integraci cizinců otevírá znovu až v září. Toto Centrum z důvodu finančních zdrojů může poskytovat služby pouze cizincům z nečlenských států EU, tedy z takzvaných třetích zemí.
„Na Centrum se v minulostí stále obraceli občané z EU se zájmem o naše služby a my jsme je museli bohužel odmítat. Proto jsme rádi, že Jihomoravský kraj v současné době uvolnil finanční prostředky na obdobné služby i pro EU občany. Rychlost, s jakou byly kurzy obsazeny, svědčí o tom, že o nabízené kurzy je opravdu velký zájem,“ vysvětluje Lenka Herčíková z Jihomoravského regionálního centra pro integraci cizinců.
IBM je letos vůbec největším dodavatelem kurzistů. Z celkového počtu 214 přihlášených studentů jich zde pracuje téměř třetina (63). Druhým nejčastějším zaměstnavatelem je AT&T (13) a na třetím místě brněnský vyhledávač letenek Kiwi (5). „Pro úspěšné absolventy máme připraven certifikát. Musejí mít alespoň 75% docházku a uspět v závěrečném testu,“ uzavírá Herčíková.
Marek Fišer
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
