Dělníci, kteří pracují na rozšíření dálnice D1 u Brna, v kopání vystřídali nadšené archeology. Ti poblíž nynějšího staveniště našli pozůstatky pravěkého osídlení z několika různých etap. Při výzkumných pracích lokalita odhalila hroby bojovníků se zbraněmi a žen oděných do zbytků krojů. Nalezené výrobky dokazují, že lokalita sloužila jako část jantarové stezky vedoucí z Pobaltí přes Moravu až do Středomoří.
Na vylepšení dopravy u jihomoravské metropole dělají od začátku srpna stavbaři. Vytížený úsek na dálnici mezi křižovatkami Brno-centrum a Brno-jih do roku 2025 rozšíří ze čtyř na šest pruhů, a řidičům tak uleví od dlouhého čekání v kolonách. Než se ale pustili do práce, okolí komunikace prohlédli brněnští archeologové.
V okolí Horních a Dolních Heršpic se výzkumníkům zadařilo. Na větší ploše zachytili sídliště kultury nálevkovitých pohárů, horákovské halštatské skupiny, doby římské a pohřebiště ze starší a mladší doby železné. „Dobu halštatskou reprezentují dvě oddělené nekropole s menšími žárovými a většími komorovými hroby, z nichž některé byly původně asi pod mohylovými náspy nebo stavbami domů mrtvého,“ vysvětlil vedoucí výzkumu z Ústavu archeologické památkové péče Brno Petr Kos.
Významným objevem jsou mohutné komorové hrobky se vstupními schodišti, kam byli pochováváni bojovníci i s výzbrojí. Tvořily ji například železné meče, kopí nebo koňské postroje. Nekropole ukrývala také pozůstatky dívek a žen s honosnými bronzovými a zlatými garniturami krojů. „Zvlášť vyniká hrob dospělé ženy vybavený železným vřetenem s jantarovou hlavicí a kompozitním pásem sestaveným z drobných bronzových kroužků uspořádaných do pravidelných geometrických vzorů,“ sdělil.
Podle nalezené keramiky odborníci usoudili, že tehdejší obyvatelé měli kontakty s Bavorskem na horním toku Dunaje nebo s dolnorakouskou či středomoravskou skupinou. O tranzitní poloze okolí současné dopravní tepny svědčí množství odhalených jantarových předmětů. „Osídlení dokazují zásobní jámy a další objekty dokumentované vzácnou bronzovou obloukovou sponou s uzlíkovým lučíkem, snad jihoalpské provenience,“ doplnil a dodal, že místo se kryje s tehdejší jantarovou stezkou vedoucí z Pobaltí až na severozápad Středomoří.
Vědci se podívali také na krajní část sídelního areálu ohrazeného plotem, jenž nejspíš zanikl při požáru mezi 10. a 9. století před naším letopočtem. Podle nových indicií se pravoúhlá plocha obklopená příkopem podobala určitým podunajským dvorcům, v její blízkosti se také nacházela dvě pohřebiště.
Úterý, 1. srpna 2023, 18:45
Dlouhé kolony, netrpěliví řidiči a nekonečné čekání. To je téměř každodenní nepříjemná realita na dálnici D1 Brně. Stavbaři nyní extrémně zatížený úsek mezi křižovatkami Brno-centrum a Brno-jih rozšíří ze čtyř na šest pruhů. Práce s sebou ale...
„Jedno se přimykalo k bývalé hrazené osadě z konce doby bronzové. Svými prostšími žárovými a následně i kostrovými hrobkami dokumentuje epochu 7. až 4. století před Kristem,“ uvedl. V souvislosti s panským dvorcem vědci mluví o části hromadné nekropole využívající náhorní terasu od první poloviny 7. století před Kristem. Jaký byl ale skutečný vzhled objektu si výzkumníci nejsou jistí.
Foto Ústav archeologické památkové péče Brno
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Jedno naleziště pohltily Nové mlýny, druhé naleziště pohltí nový beton.
