Ozvduší v Brně se v posledních letech zlepšilo natolik, že v posledních letech přestalo docházet k překračování imisních limitů. Neznamená to však, že v Brně problémy nejsou, protože v okrajových částech se starší zástavbou rodinných domů bývá v topné sezoně v ovzduší nadlimitní množství benzoapyrenu. Vzniká při spalování tuhých paliv v lokálních topeništích, typicky v rodinných domech, řekl dnes na konferenci s názvem Zelená budoucnost: věda a město na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity vedoucí oddělení kvality ovzduší brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Jáchym Brzezina. Město by se tak podle něj mělo zaměřit na řešení tohoto problému.
Problémy se silně karcinogenním a mutagenním benzoapyrenem vyplynuly z měření, které prováděli na několika stanicích ve městě loni a ještě letos v lednu odborníci z ČHMÚ a Centra dopravního výzkumu. V průběhu roku udělali čtyři dvoutýdenní měření. Brno má unikátní možnost, měřit ovzduší, protože v něm funguje také deset stacionárních měřicích stanic, což je pro město obdobné velikosti nejen český unikát.
Benzoapyren vzniká při spalování uhlí či dřeva, ale také mokrého zahradního odpadu. „Brno měří benzoapyren v Líšni na sídlišti na kopci a měřilo na Masné v centru. V takových lokalitách nejsou zdroje benzoapyrenu, ale ukazuje se, že je problém v okrajových, spíše venkovských částech, kde je větší množství starších rodinných domů, nacházejí se spíš v údolí a jsou zde také zahrádkářské kolonie. Když se od nás z ústavu dívám ve čtvrtek do Jundrova, tak je to vidět na první pohled," zmínil Brzezina městskou část, která leží v údolí Svratky a na zahradách lze pálit rostlinný odpad ve čtvrtek v dubnu, květnu a září. „Mokré listí se sice pálit nesmí, ale lidé to dělají," řekl Brzezina.
V městských částech, kde problémy být mohou, je vhodné dělat další měření a prakticky dojít až ke konkrétnímu zdroji, a poté situaci řešit, aby se kvalita ovzduší v topné sezoně zlepšila. „Obecně lze označit benzoapyren jako největší problém ovzduší v celé ČR. A je zřejmé, že se jedná především o problém venkova, nikoliv měst," řekl Brzezina.
Při měření se výzkumníci zaměřili i na prach, oxidy dusíku či oxid siřičitý a oxid uhelnatý. Ukázalo se, že se v brněnském ovzduší nenacházejí látky, které by překračovaly imisní limity. Brzenina zmínil, že výsledky měření silně ovlivňují meteorologické podmínky. „Dříve byly překračované limity oxidů dusíku u velkých silnic s hustou dopravou," řekl a zmínil, že i zde se situace zlepšila.
Uvedl také, že překročení imisních limitů se hodnotí různě. V některých případech je překročen limit, pokud je roční průměr hodnot vyšší. Jindy se za překročení limitů považuje stav, kdy je za rok určité množství dnů, kdy byly překročeny limity denních průměrů.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
