Komunita Sant’ Egidio je církevní hnutí, které na mnoha místech světa pomáhá chudým a potřebným. Brněnská odnož se schází každé úterý a středu ve sklepní klubovně na Biskupské ulici, kde společně připravuje jídlo pro lidi bez domova. Dobrovolníci spolupracují také s iniciativou Medici na ulici, která poskytuje základní zdravotní péči chudým lidem.
Je podvečer a zapadající slunce vrhá slábnoucí paprsky na centrum jihomoravské metropole. Asi dvacet členů komunity Sant’ Egidio se postupně schází ve sklepních prostorách nedaleko brněnské katedrály svatého Petra a Pavla. Společenství bylo založeno italskými studenty na konci šedesátých let minulého století a od počátku své existence pomáhalo chudým a potřebným. V Brně komunita funguje od začátku devadesátých let a v současné době připravuje dvakrát týdně jídlo pro lidi bez domova.
„Během jednoho setkání společně přichystáme zhruba tři sta porcí jídla. Připravujeme hlavně chleby a bagety. Část pečiva kupujeme v supermarketu, ale jsme také domluveni s vedením dalších velkých obchodních řetězců, aby nám darovali pečivo, které během dne neprodali,“ vysvětluje člen komunity, Tomáš Stoklásek.
Dobrovolníci připravují obložené pečivo pro chudé
Sklepní prostory jsou sice stísněné, ale i tak se k podlouhlému stolu, který se postupně plní obloženým pečivem vejde celá početná skupina. „Většinou se nás sejde něco mezi deseti až dvaceti. Složení je pokaždé trochu jiné. Někteří členové přicházejí pomoct jednou za několik měsíců, většina nás ale chodí dobrovolničit pravidelně,“ pokračuje Stoklásek.
Členy komunity nejsou jen věřící lidé, dveře jsou otevřené každému, kdo má chuť a vůli pomáhat druhým. Dobrovolníci se schází každé úterý a středu v půl šesté večer. „Naše jádro tvoří katolíci, ale přijmeme mezi sebe i lidi jiného vyznání či ateisty. Jsme otevřeni každému bez ohledu na věk a vyznání,“ vysvětluje Stoklásek.
Člen komunity rozváží potraviny potřebným
Část skupiny pokračuje v přípravě jídla, zatímco zbylí členové skládají úhledné balíčky do nákupních vozíčků. Poté, co je pečivo připraveno, vyráží členové společenství do ulic. Kolečka nákupních vozíků se rozjíždějí na nerovném povrchu, kočičích hlav, kterými je vydlážděn prostor pod Petrovem. Dobrovolníci míří na několik stanovišť v centru Brna, mimo jiné na Českou ulici, Hlavní nádraží nebo na Mendelovo náměstí. Jednou ze zastávek je také náměstí u kostela sv. Máří Magdalény nedaleko vlakového nádraží, kam pro jídlo pravidelně chodí nejvíce lidí.
„Nejčastěji za námi přicházejí lidé bez domova, mnohé z nich už za ta léta známe a přátelíme se s nimi. Nechodí k nám ale jen lidé bez střechy nad hlavou. Pro něco k snědku se občas staví i ti, co žijí na ubytovnách a nemají dostatek financí nebo třeba matky samoživitelky,“ popisuje Stoklásek.
Na jídlo se tvořily dlouhé fronty
Lidí na náměstí postupně přibývá a tvoří několikametrové fronty. Jedním z nich je i muž na invalidním vozíku. „S komunitou jsem spolupracoval v devadesátých letech, kdy se tady v Brně teprve utvářela. Tehdy jsem také roznášel jídlo chudým. Teď jsem se dostal do situace, kdy potřebuji pomoc zase já a proto jsem tady. Jídlo, které dobrovolníci připravují mi sice chutná, ale řízek bych si dal radši,“ vtipkuje pán důchodového věku.
Všechno ale není jen růžové, dobrovolníci musí čas od času řešit také konflikty. „Občas jsme svědky vyhrocených sporů. Snažíme se takové situace řešit s klidem. Výhodou je, že se s lidmi bez domova osobně známe, takže na nás většinou dají a spor vyřeší bez násilí,“ říká Stoklásek.
Medička ošetřuje muže bez domova
Komunita dlouhodobě spolupracuje také se spolkem studentů Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Medici na ulici. Pro lidi bez domova je tento typ péče často jediným, který si mohou dovolit. „Víme, kde a v kolik hodin budou dobrovolníci rozdávat jídlo a kousek od nich vždy postavíme náš stánek s lékařským vybavením. Nejprve jsme museli lidi přemlouvat, aby našich služeb využili, ale dnes už za námi chodí sami,“ popisuje medik Michael Král.
Dvě medičky zrovna ošetřují muže, který má promodralou celou nohu od kolena dolů. „Pán trpí bércovými vředy, je to jedno z nejčastějších onemocnění, které léčíme. V domácím prostředí lze ránu snadno udržet v čistotě, lidem bez domova se však často zanítí, což je velmi nebezpečné. My jim ránu vyčistíme, zdesinfikujeme a zavážeme. Naše práce je velmi důležitá, protože jsme schopni dostat lidi z nejhoršího. Bezdomovcům je totiž často odepřeno ošetření u obvodního lékaře či v nemocnici,“ pokračuje Král.
Lidem bez domova pomáhá v Brně několik organizací. Mimo jiné Armáda spásy, Diecézní charita a další neziskové organizace.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
