V oblastech zasažených tornádem, které se jižní Moravou prohnalo před třemi týdny, pomáhají postiženým lidem charitní psychologové. Pro obyvatele není náročné jen vědomí, že z jejich domů nezbylo takřka nic, ale především přihlížení samotné demolici, jež je v mnohých případech nevyhnutelná. Právě v akutních těžkých chvílích mohou využít služby terénních týmů.
Pracovníci blanenské charity se postarali například o starší manžele, kteří museli sledovat, jak padá k zemi dům, v němž společně strávili značnou část života. Zatímco v nyní již neexistující stavbě s nimi kromě dvou synů žili také domácí mazlíčci, mezi něž patřili pejsek, andulky a kočky, po ztrátě střechy nad hlavou musela většina milovaných zvířat do útulku. Rodina si nechala pouze psa, který je pro ni jakýmsi poutem k místu, v němž dlouhá léta žila. Na ubytovně, kde našli manželé dočasné útočiště, však čtyřnohé mazlíčky nestrpí. „Takže přes noc zůstává pejsek v kleci po andulkách," posteskla si majitelka.
Ztráta domova je podle psychologů, obzvlášť pro seniory, náročná. „Někteří starší lidé ztrácí motivaci poničený dům znovu obnovovat, protože jim ubývají psychické i fyzické síly. Obtížné to je ale i pro mladší ročníky, kteří přišli o právě zrekonstruovaný nebo nově postavený dům. Našli se i lidé, kteří zatím neměli odvahu se na svůj dům jít podívat,“ vysvětlila členka krizového týmu Charity Vladěna Jarůšková.
S podobnými pocity a strachy pomáhají obyvatelům v Mikulčicích, Lužicích a v Pánově právě charitní psychologové. Každý den jich do terénu vyrazí šest a ve dvoučlenných týmech nabízejí akutní pomoc. Zároveň sledují, kteří lidé budou potřebovat dlouhodobější psychologickou péči. „Odborníci navazují na práci krizových specialistů Hasičského záchranného sboru a nově aktivně vyhledávají ty, kteří přihlíží demolici svého domu,“ řekl ředitel Diecézní charity Brno Oldřich Haičman.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.