Sobota 5. 4. 2025 | Svátek má Miroslava
Auta, průmysl, zemědělství. To všechno se podepisuje na stále se snižujícím počtu motýlů. Nejhorší situace je ve městech a průmyslových zónách. Ukázal výzkum brněnských vědců z Mendelovy univerzity.
Na některé z dříve běžných živočichů dnes lidé narazí zřídka, výjimkou nejsou ani denní motýli. Za posledních sto let přišla Česká republika o bezmála deset procent druhů, jižní Morava dokonce čtrnáct. Nejhorší situace je ve velkých městech a průmyslových oblastech. Hmyz je přitom velmi důležitou součástí přírody a základní potravou mnoha zvířat.
Na vymírání motýlů se podepisují teplé zimy i suchá letní období. Největší zátěží pro hmyz jsou ale dusíkaté látky, které má na svědomí automobilová doprava a průmysl. Sloučeniny dusíku v půdě navíc podle odborníků vedou ke změně mikroklimatu. „To má za následek úbytek počtů jedinců a nakonec i druhů bezobratlých živočichů, zvláště hmyzu," vysvětlil lepidopterolog Zdeněk Laštůvka z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Změny se podle něj nevyhýbají ani přírodním rezervacím.
Výrazný úbytek sledují experti už od sedmdesátých let minulého století. Ještě dramatičtější je podle vědců celkový úbytek počtu motýlů v přírodě. Někteřé druhy tak v posledních letech evidují ochránci jako vzácné nebo kriticky ohrožené.
Dalším strašákem motýlů se stala chemie využívaná v zemědělství, která přírodu zatěžuje pesticidy. Tento problém se ale v posledních letech daří řešit, podmínky pro užívání jedů se totiž zpříšňují. „Tyto snahy se v některých kulturách realizují úspěšněji, například ve vinohradnictví nebo sadařství. Jinde je to obtížnější, zvláště se zřetelem na nutnost udržení požadované produkce," zhodnotil Laštůvka.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
