Auta, průmysl, zemědělství. To všechno se podepisuje na stále se snižujícím počtu motýlů. Nejhorší situace je ve městech a průmyslových zónách. Ukázal výzkum brněnských vědců z Mendelovy univerzity.
Na některé z dříve běžných živočichů dnes lidé narazí zřídka, výjimkou nejsou ani denní motýli. Za posledních sto let přišla Česká republika o bezmála deset procent druhů, jižní Morava dokonce čtrnáct. Nejhorší situace je ve velkých městech a průmyslových oblastech. Hmyz je přitom velmi důležitou součástí přírody a základní potravou mnoha zvířat.
Na vymírání motýlů se podepisují teplé zimy i suchá letní období. Největší zátěží pro hmyz jsou ale dusíkaté látky, které má na svědomí automobilová doprava a průmysl. Sloučeniny dusíku v půdě navíc podle odborníků vedou ke změně mikroklimatu. „To má za následek úbytek počtů jedinců a nakonec i druhů bezobratlých živočichů, zvláště hmyzu," vysvětlil lepidopterolog Zdeněk Laštůvka z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Změny se podle něj nevyhýbají ani přírodním rezervacím.
Výrazný úbytek sledují experti už od sedmdesátých let minulého století. Ještě dramatičtější je podle vědců celkový úbytek počtu motýlů v přírodě. Někteřé druhy tak v posledních letech evidují ochránci jako vzácné nebo kriticky ohrožené.
Dalším strašákem motýlů se stala chemie využívaná v zemědělství, která přírodu zatěžuje pesticidy. Tento problém se ale v posledních letech daří řešit, podmínky pro užívání jedů se totiž zpříšňují. „Tyto snahy se v některých kulturách realizují úspěšněji, například ve vinohradnictví nebo sadařství. Jinde je to obtížnější, zvláště se zřetelem na nutnost udržení požadované produkce," zhodnotil Laštůvka.
Foto Archiv MENDELU
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
