Už po jedenácté si 19. srpna připomínáme Světový den humanitárních pracovníků, který oceňuje pomoc jednotlivců i organizací v rizikových oblastech. Letos se kampaň s názvem #RealLifeHeroes i v kontextu trvající pandemie zaměřuje na hrdiny všedního dne.
Když se Zuzana Zemanová dozvěděla o devastujících následcích hurikánu Maria na Portoriku před třemi lety, rozhodla se vydat na ostrov a pomoct místním. „Opravovala jsem střechy poničené při hurikánu. Většina týmů rekonstruovala ploché betonové střechy. Prováděly také sanaci plísní ve vnitřních prostorách. Můj tým pracoval na výstavbě druhého patra obytného domu, kterému při hurikánu kompletně uletěla střecha,“ popsala. I její odvahu a ochotu pomáhat oceňuje Světový den humanitárních pracovníků, který připadá na 19. srpna.
Jeho vznik vyhlásilo Valné shromáždění Organizace spojených národů (OSN) před jedenácti lety. Připadá na výroční den pumového útoku na sídlo OSN v iráckém Bagdádu, kde 19. srpna 2003 zemřelo 22 humanitárních pracovníků. Mezi nimi byl i komisař pro lidská práva a brazilský diplomat Sergio Vieira de Mello. Světový humanitární den tak vyzdvihuje úsilí humanitárních organizací i jednotlivců, jejichž práce je mnohdy náročná a nebezpečná.
Tento rok událost zdůrazňuje hrdiny všedního dne. „Letos jsou humanitární pracovníci vytíženi jako nikdy předtím. Reagují na celosvětovou krizi covid-19 a s tím na masový nárůst humanitárních potřeb. Ztráta práce, vzdělání, jídla, vody i bezpečnosti zatlačila miliony osob ještě více na pokraj. Lidé, kteří jim pomáhají, jsou neozbrojení hrdinové pandemické reakce a příliš často riskují své vlastní životy, aby zachránili životy ostatních,“ přiblížil generální tajemník OSN António Guterres.
Událost má také za cíl upozornit veřejnost na humanitární problémy způsobené klimatickými změnami, epidemiemi, válečnými konflikty i přírodními katastrofami. Zemanová v Portoriku strávila měsíc. „Po celou dobu jsem se dorozumívala pouze anglicky, pracovala na stavbě ve všední dny více než osm hodin. Tato oblast je známá velkým teplem a vlhkem, takže to občas bylo trochu náročné. Zároveň jsem se ale naučila kreativitě a jak pracovat v týmu,“ vyjmenovala Zemanová.
Mezinárodní humanitární den je zároveň příležitostí vzpomínat na životy mnoha lidí, kteří při pomoci druhým přišli o život. Zatímco v roce 2003 bylo po celém světě evidovaných 63 případů, kdy byli humanitární pracovníci napadeni, uneseni nebo zavražděni, minulý rok se jejich počet podle údajů The Air Worker Security Database vyšplhal až na 483. Tím se tak rok 2019 stal nejhorším v historii měření. Za poslední dekádu se počet případů více než zdvojnásobil oproti dekádě předchozí. K nejvíce útokům dochází v Sýrii, Jižním Súdánu, Demokratické republice Kongo, Afghánistánu a Středoafrické republice.
19. srpna slavíme Světový humanitární den. ???? Během pandemie #COVID19 se opět ukazuje obrovský přínos humanitárních dobrovolníků - Hrdinů všedního dne. #RealLifeHeroes ℹ️ Jak a kde pomáhají čeští ???????? dobrovolníci, se dozvíte v článku na našem webu. ➡️ https://t.co/diOKVAvgDh pic.twitter.com/iQKxzre9BU
— MZV ČR (@mzvcr) August 19, 2020
Pomoc potřebným z České republiky poskytují například organizace Adra, Člověk v tísni, Care, Český červený kříž, Diakonie Českobratrské církve evangelické, Charita Česká republika nebo Lékaři bez hranic. „Zapojení Čechů a Češek do humanitární pomoci, ať již přímo, nebo finančně, je jednou z věcí, na niž můžeme být hrdí. Aktivity nevládních organizací jsou naprosto zásadní,“ zdůraznil ředitel Českého fóra pro rozvojovou spolupráci Pavel Přibyl.
Přestože byla pro Zemanovou humanitární práce zajímavou zkušeností, nedoporučila by ji však každému. „Rozhodně je to něco, na co budu vzpomínat ještě hodně dlouho. Našla jsem si kamarády z celého světa, se kterými jsem stále v kontaktu. Samozřejmě práce v podobě humanitární pomoci nejspíš nebude pro všechny. Je potřeba velké nadšení, ochota učit se novým věcem a nesmí vám vadit, když se trochu zamažete,“ uzavřela.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
