Úterý, 17. října 2023, 17:15
Nahněvaní zaměstnanci vysokých škol po celém Česku vyšli do ulic. Na protestech vyžadovali vyšší platy a hájili humanitní obory, ve kterých finance chybí nejvíc. Zapojily se i univerzity v Brně, nejhlasitěji se ozývali pedagogové z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (MUNI).
Čeští akademičtí pracovníci nejsou s platy spokojení dlouhodobě. Protože nikdo nevyslyšel jejich požadavky na zvýšení rozpočtu pro vysoké školy, navázali na sérii protestů z letošního jara. Stávku uspořádalo uskupení Hodina pravdy, do nějž se zapojilo třináct fakult z devíti tuzemských univerzit. Projevy nesouhlasu akademici necílí proti vedení jednotlivých škol, ale proti Ministerstvu školství.
V Brně se nejvýrazněji zapojila Filozofická fakulta MUNI. Za důstojné podmínky pro vyučující na nádvoří fakulty se hlasitě vyjádřila necelá stovka lidí. Učitelé se v diskusi shodli zejména na významu jazyků, pedagogiky a historie, jejichž výuka pod pracoviště spadá. Nespokojení zaměstnanci se také po dobu protestu podpisem společného prohlášení vzdali platu, aby svá slova zdůraznili. „Jako univerzita respektujeme právo členek a členů naší univerzitní obce vyjádřit jejich nespokojenost s tímto stavem formou protestů, které nyní probíhají,“ řekl prorektor pro rozvoj, legislativu a informační technologie Radim Polčák.
Stávku v Brně podpořila i Mendelova univerzita. „Vedení studenty i pedagogy informovalo o důvodech stávky, žádná shromáždění se ale nekonala,“ sdělila mluvčí Tereza Pospíchalová. Vysoké učení technické se oficiálně nezúčastnilo. „Nijak to však neomezuje právo jednotlivých fakult nebo členů akademické obce na účast. K výzvě se dvě odborové organizace připojily,“ řekl za vzdělávací zařízení Petr Kubíček. Na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií tak například uspořádali informativní besedu o placení veřejných vysokých škol v Česku.
Osm z třinácti zapojených fakult v Česku byly filozofické. Právě jejich zaměstnanci dostávají průměrně nejnižší plat a hlasitě žádají ohodnocení srovnatelné s jinými obory. Odborní asistenti společenských a humanitních věd berou jen málo přes třicet tisíc měsíčně, přitom podle údajů ministerstva školství v minulém roce akademičtí pracovníci v průměru vydělávali necelých třiašedesát tisíc korun.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) připustil, že rozdíly ve výplatách mezi univerzitami i mezi fakultami jednotlivých škol existují. Podle něj si ale školy finance rozdělují čistě podle sebe. „Veškerá rozhodnutí o mzdové politice jsou podle zákona plně v kompetenci rektorů a děkanů pod dohledem akademických samospráv. Ministerstvo školství není oprávněno do těchto nastavení vstupovat,“ uvedl.
Foto Veronika Adamová
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
O Brnu a,,vládě" píše na streamu ve svém pořadu Vsichni tady umřeme sociolog Standa Biler, já ve vláknech diskuse.
