V moravské metropoli se aktuálně vede debata o tom, zda je potřeba zregulovat sdílené dopravní prostředky v čele s elektrickými koloběžkami. Části veřejnosti vadí, že vozítka lidé špatně odkládají ve veřejném prostoru, což činí problémy chodcům nebo motoristům. O regulaci například tento týden zažádala brněnský magistrát městská část Brno-střed. Na to, jestli je nutné nastavit nejen elektrokoloběžkám v brněnských ulicích mantinely, jsme se zeptali zastupitelů města Brna v dalším díle pravidelné rubriky Politická korida.
Otázka adresovaná zastupitelům zněla následovně:
Je nutná regulace sdílených dopravních prostředků v centru Brna?
Odpovědi jsou seřazeny podle data doručení.
Domnívám se, že určitá regulace sdílených prostředků nutná je. Přesto podporuji zvýšení variability ekologicky udržitelných druhou dopravy, jako jsou zcela jistě jízdní kola, elektrololoběžky a elektrokola. Ideální by bylo, kdybychom v Brně disponovali propojeným systémem segregovaných cest pro nemotorovou bezpečnou cestu do práce a za službami. Především by bylo vhodné vyřešit definici elektrokoloběžek v rámci dopravního provozu ze strany státní legislativy.
Jako největší problém vidím odkládání a uklízení sdílených dopravních prostředků ve veřejném prostoru, kde se stávají bariérou, často i nebezpečnou. Řešením může být zpoplatnění této služby a jasné vymezení míst pro odkládání sdílených dopravních prostředků tak, jako jsme navrhli na MČ Brno střed.
Ano vím, že to někoho může dráždit, ale mě osobně to nějak neuráží. Obecně nesdílím potřebu pořád něco regulovat a nařizovat. Takže za mě není zatím potřeba vydávat nějaké restrikce.
Naše města zachvátil fenomén tzv. mikromobility. Stejně tak je tomu i v Brně. Symbolem této mikromobility jsou především sdílené elektrokoloběžky, které následují první vlnu sdílených prostředků, kterými byly bicykly.
Elektrokoloběžky jsou výborným dopravním prostředkem, a to třeba při poslední fázi cest do center měst. Automobil lze např. zaparkovat dále od cíle cesty a využít sdílenou elektrokoloběžku, popř. kolo, a dopravit se tak do cílové destinace, která se nachází v pěší zóně.
Tato mikromobilita má ale také své negativní stránky. Právě se např. řeší smrt ženy v Paříži po kolizi s elektrokoloběžkou. Ohrožení chodců v pěší zóně je tedy jeden problém. Bude se muset ale řešit také systém odkládání sdílených koloběžek a kol. Po jízdě odložené koloběžky a kola překáží často poházené na chodnících, kde nebezpečně ohrožují např. slabozraké spoluobčany. Navíc se setkáváme s častou jízdou koloběžek a kol po chodnících. Je proto mnoho „dobrých“ důvodů začít regulovat sdílenou mikromobilitu.
Chápu, že během jara došlo k velkému nárůstu sdílených prostředků v našich ulicích, což vedlo k otevření debaty o kladech a záporech tohoto způsobu dopravy a nutnosti regulace. Z právního hlediska neexistují opatření, která by se přímo věnovala tomuto druhu podnikání, tím pádem ani zmíněné regulaci. I samotné elektrické koloběžky jsou z pohledu českého práva vnímány jako jízdní kolo, nikoliv jako samostatný dopravní prostředek.
Nejen Brno, ale i ostatní česká města reagují a hledají způsoby, jak omezit negativní aspekty, jako jsou například často zmiňované špatně parkující koloběžky. Jsme v úzkém kontaktu s poskytovateli těchto služeb a otázkami sdílené mobility se velmi intenzivně zabýváme, ať už se jedná o rozvoj parkovacích míst pro tyto prostředky a správu jejich databáze, nebo pravidla používání a řešení konkrétních problémů. Snažíme se postupnými kroky vytvořit systém, který občanům nabídne další způsob přepravy a věříme, že časem bude akceptován bez nutnosti zásadní regulace.
Sdílené koloběžky jsou jistě dobrou alternativou pohybu po městě. Jsou rychlé, ekologické, snadno ovladatelné. Problémem nejsou samotné koloběžky, ale jejich uživatelé – lidé. Ti se bohužel často nedokáží vcítit do role slepce či člověka na vozíčku, kterému svoji sobeckostí a pohodlností dokážou prostřednictvím špatně zaparkovaného vozítka způsobit velké komplikace. Není dne, kdy bych na špatně zaparkovanou kolobrndu nenarazil. Často mi to nedá a sám je přes jejich hlasitý protest přemisťuji do bezpečnějších míst. Částečně pomoci by mohla osvětová kampaň, co se týče regulace, to mi jako vhodné řešení nepřipadá.
Co by dle mého názoru zafungovalo stoprocentně, je finanční postih. Kdyby provozovatel za každý špatně odložený stroj naúčtoval nezbednému zákazníkovi 50 Kč penalizaci, lidé by si to brzy rozmysleli. Za vybrané „pokuty“ by si provozovatel měl najmout firmu, která je bude sbírat. Nabízí se spolupráce se zásobovači na nákladních kolech, na kterých by se odvážely do určených zón.
Zastupitelský klub, respektive členové nezávislých (dříve ANO) odpověď do termínu uzávěrky nezaslali. (V Brně tvoří koalici ODS, KDU-ČSL, Piráti, ČSSD pozn. redakce).
Foto
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
