Středa 12. 11. 2025 | Svátek má Benedikt
Sobota, 27. září 2025, 19:00
Tradice krojovaných akcí v Brně zažívá v mnoha městských částech rozkvět. Vedení radnic, folklorních spolků či organizátoři akcí usilují o rozšíření aktivit, při kterých by mohli lidé kroje nosit. Častou bariérou je, že nemají ani základní soupravy oděvu a většinou si kroje půjčují. Plyne to z průzkumu, o kterém dnes informovalo město na svém webu data.Brno.cz. Zlepšit se to může díky projektu participativního rozpočtu Obnova tradic Brněnska, na jehož základě získají městské části na kroje peníze z rozpočtu města.
První fáze projektu se vzhledem k velkému zájmu veřejnosti i složitosti tématu zaměřila na přehled o současném stavu. Radnice se vyjadřovaly například k tomu, zda se u ně kroje oblékaj a při jakých příležitostech.
V současnosti se krojované zábavy či akce konají ve 23 částech z 29, nejčastěji jsou to od května do září hody. Zásadním faktorem, který ovlivňuje živost tradic, je existence aktivní místní komunity a dobrovolníků. Folklorní spolek či chasa funguje stabilně v 19 částech. Kroje má k dispozici jen šest částí, většina si je půjčuje. Nejčastěji se nosí původní kroje spjaté s Brněnskem nebo kyjovský kroj. I tam, kde je několik kusů, se často jedná o omezený počet a nedostatečné velikostní rozpětí. V mnoha případech tak městské části kombinují vlastní kroje s půjčenými.
Přes 70 procent samospráv chce rozšířit příležitosti, při kterých by se kroje mohly využívat. Odpověď „spíše ne" zvolily tři části, a to Bohunice, Ořešín a Útěchov. Devatenáct radnic také vyjádřilo zájem o pořízení krojových kompletů. Celkem by bylo potřeba 350 až 400 kusů, nároky na vzhled a bohatost jsou různorodé.
Mezi bariérami rozvoje folklorních akcí patří nedostatek krojů nebo peněz, nezájem mladší generace, chybějící organizátoři či nedostatek znalostí a dovedností. Z dotazníků vyplynulo několik doporučení, které by mohly obnově tradic přispět. Mezi nimi je zřízení centrální databáze krojů a jejich správců či rozšíření workshopů pro veřejnost třeba na téma péče o krojeí.
Projekt Obnova tradic Brněnska dosud pomohl sedmi částem, které už měly připravené návrhy krojů. Získaly čtyři miliony korun. Vzhledem k velkému zájmu i v jiných částech pak rozpočet vzrostl téměř na šest milionů korun.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
k paní Lence: Tato zpráva informuje právě o tom, proč mnoho městských částí, bývalých obcí, nemá vlastní kroje nebo jich má málo. Hlavním důvodem používání kyjovských krojů je nedostatek místních krojů a financí na ušití nových původních krojů a až na třetím či dalším místě nedostatečný zájem dostatečně velké skupiny lidí o kroje a o folklórní tradice. V půjčovnách krojů bohužel nemají X variant místních krojů, ale mají obvykle jen ten nejčastěji poptávaný kyjovský kroj. :-
Nechápu proč v Brně nosí kyjovské kroje,které patří do Kyjova.Když jsem působila v souboru v Omicích,tak na každé přehlídce byla odbornice na kroje - paní Jelínková,která sledovala jestli máme správně oblečný omický kroj a jestli odpovídá přesně poblasti,kterou jsme reprezentovali.Kdybychom přijeli v kyjovském kroji,tak bychom dostali vynadáno.Dneska třeba v Bystrci chodí v kyjovskémn kroji a nikomu to nevadí.Proč si nenechají v Entnografickém muzeu navrhnout kroj,který odpovídá části,ze ktreré pocházejí ?
