Dvouletý projekt Káznice žije končí. Podařilo se mu budovu začlenit do brněnského kulturního života

Ze začátku měla Káznice spíše punkový charakter. „Cítili jsme, že s tímto přístupem dosahujeme jen omezené úrovně akcí. Pokud jsme se chtěli posunout výš, museli jsme zvážit kvalitu vybavení a potřeby profesionálů, kteří prostory využívají. Díky projektu Káznice žije se nám podařilo profesionalizovat prostor, což nás teď činí atraktivním partnerem pro profesionální produkce,“ uvedl David Oplatek, který má na starosti provoz Káznice.

V prostorách bývalého vězení zkouší několik hudebních skupin a divadelních souborů, a také je využívají brněnské umělecké školy pro pořádání výstav. V části směrem do Bratislavské ulice se nachází také umělecké ateliéry, o které je velký zájem a poptávka tak převyšuje nabídku.

Brněnský Bronx má nový stroj na poezii. Oslavuje romskou kulturu a připomíná bolavou minulost

Středa, 13. března 2024, 07:00Kultura

Na plácku Pod Platany v Zábrdovicích vyrostl již druhý brněnský poesiomat, zařízení, které po zatočení kličkou přehraje vybranou melodii nebo poetický text. Prostory v blízkosti Muzea romské kultury a Káznice by tak brzy měla naplnit hudba i...

Prostor je také důležitý pro komunitní projekty. V budoucnu má v areálu vzniknout kreativní centrum, které plánuje vybudovat město. Dramaturgický koncept Káznice pracuje s její historií i určitým pietním přesahem, spolek tak například neumožňuje v prostorách konání techno party.

Původně čtyřkřídlá stavba mezi ulicemi Cejl, Soudní a Bratislavská je v současnosti začleněná do okolní zástavby, v době vzniku ovšem stála v místech, kde končily poslední domy předměstí. Věznice byla zřízena dvorským dekretem v roce 1770, po skončení druhé světové války v prostorách káznice probíhaly popravy retribučních vězňů. K původním účelům místo používali i komunisté až do roku 1956, věznili zde odpůrce režimu nebo účastníky třetího odboje.