Hvězdárna zve na vesmírné Velikonoce

Proč? Už jenom proto, že Velikonoce souvisí s děním na obloze. Původně byly pohanským svátkem jara, ostatně bezpočet knih uvádí, že zajíčci a vajíčka symbolizují obřady plodnosti a že jsou odvozeny od babylonské bohyně plodnosti Ištar. Později tento významný svátek „adoptovali“ Židé a před dvěma tisíci roky dostal současný význam spojený s ukřižováním Ježíše Krista a jeho následným zmrtvýchvstáním.

Velikonoce jsou svátkem „pohyblivým“: Poučka říká, že Velikonoční neděle je první neděle po prvním jarním úplňku. Skutečně? Podívejme se třeba na rok 2019. Tehdy byl první jarní den 20. března a hned další den (tedy ve čtvrtek 21. března) nastal úplněk. Podle výše uvedeného pravidla se měla Velikonoční neděle slavit 24. března, ve skutečnosti ale byla až 21. dubna 2019!

Extrémní pak bylo jaro roku 1666, které z astronomického pohledu začalo v sobotu 20. března v 8:44, ten samý den byl v 18:01 úplněk, takže Velikonoční neděle měla být 21. března. Ve skutečnosti k ní došlo až v neděli 25. dubna 1666, tedy o 35 dnů později!

Z astronomického úhlu pohledu přitom víme, že jarní rovnodennost v průběhu 21. století nastane vždy 20. března, o den později až v roce 2102. Vzácně k ní ale může dojít i 19. března, například roku 2048. V této souvislosti se dokonce hovoří o takzvané velikonoční paradoxii.

Proč? Za všechno může dohoda na Nikajském koncilu – prvním shromáždění biskupů celé křesťanské církve v roce 325 našeho letopočtu, které dalo některým základním křesťanským principům jasná pravidla. Jednou z dohod bylo stanovení nejdůležitějšího křesťanského svátku, tedy Velikonoční neděle, při níž se slaví Kristovo zmrtvýchvstání, vítězství nad smrtí a vykoupení celého lidstva. Do té doby se totiž v různých krajích určovala jinak.

„Rozhodnutím koncilu došlo k zafixování 21. března jako dne rovnodennosti bez ohledu na astronomickou realitu,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Velikonoční nedělí se pak stala první neděle po prvním jarním úplňku. Nejbližší možný termín je tudíž 22. března, nejpozdější 25. dubna. Výpočet data úplňku přitom vycházel ze zjednodušeného popisu pohybu Země okolo Slunce a Měsíce okolo Země, známého astronomům v té době. Tedy z principu, že se měsíční fáze v tytéž kalendářní dny opakují v tzv. Metonově cyklu, jenž trvá přesně 19 roků. Mohlo tak dojít až ke dvoudennímu rozdílu oproti dění na nebi.“

Pravidlo na stanovení Velikonoc se prosazovalo několik následujících století, a když už byli astronomové v 17. století schopni určit okamžik jarní rovnodennosti i fáze Měsíce přesněji, stala se církev v doktrínách a pravidlech natolik pevná, že změna nepřicházela v úvahu.

Jak slavíme Velikonoce v České republice, moc dobře víme. Napadlo by vás ale, že v Anglii ženy v téže době přivazují muže k židlím a za propuštění požadují peníze? Nebo že v Norsku ve stejné době všechny velké televizní stanice tradičně vysílají detektivní příběhy s hrdiny jako jsou Hercule Poirot nebo Agatha Christie? Co tedy vzdát hold starověkým astronomům pídícím se po prvním jarním úplňku a k vašim rodinným tradicím přidat i velikonoční návštěvu hvězdárny? Stačí mrsknout virtuální pomlázkou na www.hvezdarna.cz.