pátek 14. srpna 2020 Alan

TMBK, Martyho frky, Cífka, Opráski. V Brně vystavují mistři české satiry

Stěny kulturního centra Semilassso pokrylo to nejlepší z české internetové satiry. Výstava, prezentující tvorbu TMBK, Oprásků sčeskí historje, Mártyho Frků a Petra Cífky, se zdrží celé dva měsíce po dobu letních prázdnin.

Organizátoři umožňují vstup pouze starším osmnácti let. A není se čemu divit, mnohé z výtvorů nekorektním způsobem komentují témata sexu, politiky i historických událostí, o sprostá slova není nouze.

Proč zrovna výstavu?

Hlavní myšlenkou výstavy je rozveselit lidi v době nedávných omezení a restrikcí. „Tato výstava je spojením toho, co by lidi v dnešní době chtěli, což je radost, trošku zábavy, srandy,“ vysvětluje organizátor Filip Hrbek. Podle něj je výstava v současnosti nejbezpečnější veřejnou akcí, protože se dají udržovat rozestupy, a zároveň není technicky tak náročná. Během měsíce ji naplánovali a poskytli lidem místo, kam mohou zajít a na chvíli se odprostit od toho, co je venku.

Tomáš Břínek aka TMBK

Jako malý kluk …

Úspěšný grafik se svou tvorbou začal na papíře. „To bylo třeba tak ve čtvrté třídě základní školy. Šlo o něco, co se dělo ve třídě, se třídní učitelkou. Myslím, že byla věřící a já jsem ji udělal u porodu Ježíše, nebo tak nějak,“ vzpomíná na své začátky. Inspiraci čerpá z aktuálního dění. Publikovat se rozhodl, aby jeho tvorbu vidělo víc lidí. Tedy, tak alespoň zní jeho druhá odpověď na otázku proč publikovat – v té první pobaveným hlasem zmiňuje chuť být slavný a mít peníze.

Až moc černý humor

Občas přijde také nápad na vtip, který si vyhodnotí jako „až moc“ a nesdílí ho veřejně. Příkladem je legrace ze smrti. „To byl masakr někde v Africe, kde pozabíjeli studenty v nějakém obchodním centru. A byly tam poházený ty těla a byla fotka ze shora, jak leží. A já jsem udělal každé jinou barvou a bylo to jak tetris. Tak to bylo už moc,“ vypráví. Cílem jeho tvorby je dle Břínkových slov „hlavně vzdělat a pak pobavit“.

JAZ tvůrce Oprásků

Z dějepisu jedničku

Zájem o dějiny datuje tento tvůrce historického komiksu na studium na základní škole. I když styl výuky považuje za tristní, záliba se u něj objevila. První publikace online nemyslel nijak seriózně. „To měl být vtip pro pár lidí, kteří dělali kraviny na různých obskurních místech internetu. Byl to v podstatě jen takový vtípek pro pobavení, který jsem vůbec nečekal, že by se někomu mohl líbit, kromě těch šesti, kterým to bylo určeno. Takže jsem byl spíš překvapenej, než cokoliv jiného,“ vzpomíná na své začátky JAZ.

K tvorbě ho vedou prosté důvody. „Upřímně řečeno, já dělám Opráski, protože je mám rád a nebudu zastírat, že se z toho časem stala i zajímavá činnost. Ale já nemám žádný vznešený cíle, já to dělám proto, aby se to lidem líbilo a co si z toho vezmou, to už je na nich,“ přiznává autor.

Neznámý pod maskou

Kromě svého pravého jména skrývá autor i svou tvář. „Dělám reklamu Zmikundu Lucemburskému (jméno je záměrnou přesmyčkou – pozn. red.), králi a císaři římskému, který si to zaslouží. Je to samozřejmě největší osobnost českých dějin, která je strašně nedoceněná,“ vysvětluje muž zpod masky Zmikunda, kterou fanoušci znají z jeho komiksu. Zabalený je v královském plášti a z průstřihů v papírové podobizně mu prosvítají jen světle modré oči. 

Martin Pohl autor Martyho Frků

Nuda na přednášce

Márty si kreslil odjakživa, první komiks, mající současnou proslavenou podobu, ale vytvořil až na vysoké škole. „Někdy ve druháku nebo ve třeťáku byly ty přednášky tak nudný, ale člověk tam musel sedět. Tak jsem se opravdu nudil a čmáral jsem si do sešitu, a v té chvíli vznikly nějaké první obrysy těch postaviček, které jsou teďka,“ popisuje, jak vše začalo. Impulsem, proč své kresby sdílet je podle něj pobavit lidi.

Stačí jen poslouchat

Inspiraci bere všude kolem nás. „Jsou to hrátky s češtinou, je to spousta přísloví, které člověk zná. Z běžné mluvy, z hovoru občas vyplyne věta, která začne být dvojsmyslná, když se nad tím člověk zamyslí,“ popisuje svou každodenní múzu. Tyto hříčky pak tvoří základ jeho vtipů. „Začal jsem řeč poslouchat úplně jinak a hledal jsem tam tyto věci. Člověku se ale nežije úplně příjemně, když za vším něco hledá a je nastraženej,“ vysvětluje svou pracovní deformaci. Přiznává, že inspirace není tolik, protože už se čeština tak trochu vyčerpává.

Za pedofilní vtípek mu nahlašují profil

Doposud publikoval tři knížky, což je asi šest set vtipů, a další stovka ještě nevydaných je převážně na facebooku. „Už se to krátí, myslím, že bude ještě tak jedna knížka a pátá už asi ne,“ přiznává vyhlídky do budoucna. Sám sebe se snaží necenzurovat, za dobu co tvoří, však už ví, jaký druh vtipu lidi pobouří. Ty pak nedává na facebook, protože tam jej lidi mohou nahlásit, ale právě do knih. Nejvíce pobuřující jsou podle něj pedofilní vtipy nebo s tématem koncentračních táborů. Někteří nezkousli také téma nedávných úmrtí celebrit.

Cílem jeho tvorby je smích. „Základ je, abych se u toho zasmál já, a doufám, že se u toho zasmějou i ostatní lidi,“ vysvětluje své záměry. Podle něj je však těžké odhadnout, jak budou lidé reagovat. „Něco se líbí mně a pak to nemá takový úspěch, nebo naopak si říkám tohle to nevím, jestli nahazovat, a pak to má velký ohlas,“ přibližuje taje fanouškovských reakcí.

Petr Cífka autor Branky, body, kokoti, Kapitán Říp

Všude kolem nás

Čtveřici uzavírá videoproducent a novinář, který je podepsán pod vícero vystavovanými projekty. U papírových plakátů 1000 věcí co mě serou figuruje jako spoluautor. Inspiraci čerpá všude kolem sebe. „Ve všedním životě, v realitě, v tom, co žiju každej den, co cítím. Devadesát procent věcí, co jsem vytvořil, vychází z toho, co jsem někde prožil, ale rád se opírám i o scénáře jiných lidí,“ uvádí. Scénář zpracovaný někým jiným je případ právě videí Branky, body, kokoti. „Tam jsou scénáristky, takže zpracovávám jen slovíčka, které mi dodají,“ přiznává zásluhy jiným.

Nápad na oblíbenou feministicky laděnou satiru vznikl, když dostal za úkol udělat videoformát pro různá média, mezi nimiž byly i ženské weby. „Věděl jsem, že ony jsou takový zarytý feministky, tak mě napadlo udělat něco ala MTV news, akorát Feminist news, prostě feministický zprávy,“ přibližuje začátky. Dohodly se na konceptu třech novinek a vyhlášení prasáka týdne a pořad začal vznikat. „Já pak jenom přijdu k hotovému scénáři a s Terezou Dočkalovou to zhmotním,“ připomíná hlavní hvězdu Branek, bodů, kokotů.

Na slabší se neútočí

V otázkách autocenzury se se svými vystavujícími kolegy rozchází. „Člověk nemůže nechat průchod veškerým svým nápadům a tendencím,“ myslí si. Zvlášť když jde o citlivá témata. „Já jsem taková ta stará škola, která si myslí, že na třeba menšiny a na slabší se nemá útočit. To bych nikdy nedělal,“ popisuje hranice své tvorby. Hateři podle jeho slov přicházejí, ale je to dobře. „Od třinácti jsem na internetu v různých hádkách a diskuzích a už jsem se naučil to neřešit a být s tím v klidu. Akceptuji cizí názory a hateři jsou zapotřebí, díky tomu ty věci žijou,“ uzavírá internetový tvůrce s úsměvem.

Ohodnoť článek

Celkem hlasovalo0 čtenářů

Štítky satira, výstava, kultura, tmbk

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.