Pondělí, 11. října 2021, 20:18
Více než dvacet let trvalo, než se z jihomoravské kandidátky probojovala do Poslanecké sněmovny zástupkyně KDU-ČSL. Nyní lidoveckou tradici zlomila čtyřiačtyřicetiletá Marie Jílková, jež díky preferenčním hlasům poskočila z desátého místa na kandidátce koalice SPOLU až do dolní komory parlamentu. Naposledy se to povedlo Michaele Šojdrové v roce 1998. Tehdy ale současná europoslankyně kandidovala na Kroměřížsku, jež dnes spadá do Zlínského kraje.
Úspěch lidovecké političky, jež je radní pro sociální a zdravotní oblast v části Brno-střed, patří mezi největší překvapení letošních voleb. V koalici tvořenou zástupci ODS, TOP 09 a KDU-ČSL figurovala až na desáté příčce. Jenže absolventka brněnské politologie a sociální politiky obdržela 11 188 preferenčních hlasů, díky čemuž poskočila na šestou pozici a zajistila si poslanecký mandát.
„Je to pro mě velké překvapení. Myslím si, že roli sehrálo několik faktorů. Povedla se kampaň i mobilizace mladých voličů. Určitě k mému zvolení přispělo i video s hejtmanem Grolichem, které mělo až nečekaně velkou odezvu. Díky tomu jsem vešla do povědomí více lidí, kteří si začali více všímat mé práce na Brně-střed,“ připomíná politička původem z Vysočiny video, v němž si hejtman s nadsázkou utahuje z jejich krátkých vlasů.
Jílková se stane historicky první poslankyní, která si zajistila vstupenku do parlamentu od jihomoravských voličů. Respektive druhou, protože za Jihomoravský kraj zvolili lidé v roce 1996 a 1998 Michaelu Šojdrovou. Současná europoslankyně ale tehdy kandidovala na Kroměřížsku, které před územní reformou krajů v roce 2000 ještě spadalo do Jihomoravské kraje. Také ona byla překvapená, že její tehdejší triumf žádná z žen nezvládla napodobit.
„Proč to trvalo více než 20 let? Museli jsme si všichni uvědomit jaký potenciál ženy mají a že je třeba ho využít i v politice. Nebudu ale předstírat, že je pro ženy jednoduché se prosadit v politice nebo i na vyšších manažerských pozicích v kterémkoli oboru, třeba i v médiích,“ tvrdí Šojdrová, která si nemyslí, že by lidovkyně měly obtížnější cestu k mandátům než jejich kolegyně z ostatních politických stran.
„Máme řadu úspěšných poslankyň a senátorek ze severu i jihu Moravy – Pavlu Golasowskou, Šárku Jelínkovou, Annu Hubáčkovou, Jaromíru Vítkovou a nyní i Marii Jílkovou. Obecně to mají ženy všude stejně těžké, proto si některé strany upravily své volební řády, aby si účast žen zajistily, alespoň formálně. I to je možné řešení, ale já preferuji pozitivní motivaci a podporu,“ myslí si politička.
Předvolební spot Marie Jílkové a hejtmana Jana Grolicha. Zdroj: YoutubeLidovci se při volbách vždy výrazně spoléhají na hlasy Jihomoravanů, kteří tradičně patří k nejtvrdšímu voličskému jádru strany. Z této prestižní adresy zamířila do celostátní politiky jména jako Stanislav Juránek, Jiří Mihola, Jan Grůza či Libor Ambrozek, který dokonce usedl v křesle ministra životního prostředí
Stará lidovecká garda ale postupně vyklízí pozice a nastupuje nová generace. Jejími hlavními představiteli jsou třeba čerstvě zvolený poslanec Jiří Horák (37), jihomoravský hejtman Jan Grolich (37) nebo na brněnském magistrátu úřadující Petr Hladík (37), jenž je prvním místopředsedou křesťanských demokratů a náměstkem brněnské primátorky Markéty Vaňkové (ODS). Funkci zastával i za primátora Petra Vokřála (dříve ANO) od roku 2016, kdy na pozici paradoxně vystřídal Kláru Liptákovou, jednu z posledních velkých lidoveckých žen brněnské politiky, jež aktuálně šéfuje maloměřické radnici. Před ní na sebe upoutala pozornost na brněnské radnici Barbora Javorová. Na post náměstkyně ale rezignovala kvůli vztahu s primátorem Romanem Onderkou.
„Je pravda, že se lidoveckým kandidátkám v Brně příliš nedaří. S nadsázkou je to trošku prokletí, které se mi, doufám, podaří zlomit. Přitom na jižní Moravě znám spoustu schopných a kvalitních političek,“ myslí Jílková, jež na sebe upozornila i kritikou politiky ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD).
Tři ze čtyř nových poslanců SPOLU z tábora KDU-ČSL. Zleva Antonín Tesařík, Marie Jílková a Martin ZborovskýJedním návrhů, jak zvýšit počet žen v politice, jsou povinné kvóty. Hlasitou zastánkyní opatření byla například bývalá sociálně demokratické ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Návrh ale nenašel podporu napříč politickým spektrem. Brněnská politička ale pro něj pochopení má.
„Dlouhodobě jsem zastáncem kvót v politice, i když to moji kolegové slyší neradi. Myslím si, že řadě žen by to ulehčilo situaci a nemusely by tolik pracovat na tom, aby obstály v konkurenci mužů, kteří jsou daleko více soutěživí,“ popisuje čertě zvolená poslankyně, jejíž názor patří v konzervativní partaji spíše k výjimkám. Ostatně s kvótami nesouhlasí ani její stranická kolegyně Šojdrová.
„Politické strany musí dát ženám skutečně větší prostor, ostatně voliči nám to jasně vzkazují. Jsem přesvědčená o tom, že politika bez žen je ochuzená o druhou polovinu názorů a zkušeností a nedostatečně reprezentuje občany a společnost přichází o jejich potenciál,“ dodává politička.
Foto Archiv Marie Jílkové, Michal Šťastný
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
