Covidový očkovací paradox. Tak by se dalo nazvat zjištění odborníků z Masarykovy univerzity v Brně a Karlovy univerzity v Praze, kteří se v rámci výzkumu Současná česká rodina zaměřili na postoje Čechů k očkování. Jak se ukázalo, lidé s vyšším vzděláním bývají k vakcinaci nejkritičtější. Pokud jde o koronavirus, jsou ale nejochotněji se očkující skupinou.

Studie prováděná v laboratoři Nemocnice Havlíčkův Brod ukázala, že mladí lidé jsou do velké míry odolní vůči covidu-19. Zúčastnili se jí studenti Gymnázia Havlíčkův Brod, asi čtvrtina byla proti nákaze rezistentní. Organizovalo ji Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS). V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí nemocnice Petra Černo.

V mnoha zemích včetně Česka jsou vztahy mezi majoritou a romskou minoritou napjaté. Problematice se u nás věnuje Brněnská laboratoř meziskupinových procesů při Psychologickém ústavu Akademie věd České republiky (AV ČR). Předběžný výzkum ukázal, že Romové vnímají většinovou společnost pozitivněji než Češi Romy.

Lidé, kteří prodělali covid-19, mají protilátky proti této nemoci nejméně půl roku. Alespoň podle výsledků dvou nezávislých studií v Barceloně a v Oxfordu. Zároveň se ukázalo, že pacienti s těžším průběhem nemoci mají více protilátek než ti s mírným průběhem.

Experti z Mendelovy univerzity v Brně dokumentují plastový odpad v krasových jeskyních. V poslední době přibývá především odpadu, který přitéká společně s povrchovou vodou do propastí. Milan Geršl z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky (AF) MENDELU tvrdí, že se z výskytu plastu v krasu stává nový fenomén. Spolu s Českou spelologickou společností pracují na unikátním výzkumu. Znečištění v jeskyních mimo jiné ukazuje i na zatížení krajiny v minulosti a dnes.

Jak se promění okolí Brněnské přehrady, Bystrc nebo Kníničky se stavbou rychlostní silnice X43 (dříve značenou jako D43 či R43)? Brno si nechalo zpracovat tři urbanisticko-dopravní studie dopravní stavby a její možností zapojení do okolní zástavby a krajiny. Výsledkem jsou i plány nových parků a rekreačních ploch, atraktivní promenáda kolem Brněnské přehrady nebo rozšíření centra Bystrce. Kancelář architekta města Brna návrhy vystaví v Urban centru vedle Staré radnice, na podzim chce plány společně s představiteli města projednat na veřejných debatách přímo v dotčených městských částech.

Studie, která zkoumala četnost výskytu protilátek proti COVID-19 v české populaci, objevila, že imunizace se v Česku pohybuje jen kolem jednoho procenta. Testovali se dobrovolníci v Brně, Praze, Litoměřicích, Olomoucku a Litovelsku, celkem se jí zúčastnilo 26 500 osob. Nové případy onemocnění ale přibývají pomaleji než roste počet vyléčených lidí, v Česku se již uzdravilo 47,9 % nakažených.

Nová studie ukáže, jaké látky obsahuje kohoutková i odpadní voda v Brně. Zadá ji brněnský magistrát na základě projektu z participativního rozpočtu. Cílem ročního laboratorního bádání je získat přehled o škodlivých látkách, jako jsou léky, hormony, drogy, pesticidy nebo mikročástice plastů, i možnostech jejich odstraňování, uvedli zástupci magistrátu.

Trasa silnice či dálnice 43 má vést přes Brno a jihozápadní tangenta spojující dálnice D1 a D52 nebude. V takové podobě budou jihomoravští zastupitelé ve čtvrtek schvalovat návrh aktualizace zásad územního rozvoje, podkladem jim byla odborná studie, uvedl náměstek hejtmana Martin Maleček (Starostové za jižní Moravu). Veškeré argumenty odpůrců vedení silnice označuje kraj za neoprávněné.

Zadání studie proveditelnosti na stavbu podzemní železnice v Brně by se mělo uskutečnit ve druhém čtvrtletí. Termín se posouvá proti předpokládanému konci loňského roku proto, že některé připomínky města a kraje nejsou v souladu s požadavky ministerstva dopravy. Podle ministerstva by nutně nemuselo jít o železnici, ale mohlo by jít o tramvaj či metro, sdělila mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Radka Pistoriusová.