Romové vnímají Čechy pozitivně, ale málo se s nimi setkávají, zjistili odborníci z Brna

Zatímco studie odborníků ze Sociologického ústavu AV ČR již dříve ukázala, že sedmdesát procent české veřejnosti chová antipatie k romské a arabské menšině, názorům menšinové společnosti se ve své diplomové práci začal ve spolupráci s Brněnskou laboratoří meziskupinových procesů při Psychologickém ústavu AV ČR věnovat až student Roman Koky.

„Náš výzkum ukázal, že postoje Romů vůči Neromům jsou pozitivní a souvisejí s vnímanou frekvencí vzájemných kontaktů,“ řekl Koky, jenž studoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity. Z jeho práce vyplývá, že čím častěji se Romové potkávají s neromskými spoluobyvateli a čím lepší jsou jejich zkušenosti s nimi, tím pozitivnější postoje k většinové společnosti zaujímají. 

Sedmdesát stupňů ze sta

Frekvence kontaktů mezi oběma skupinami nicméně není podle odborníků příliš vysoká. Psychologické šetření o názorech Romů zahrnovalo odpovědi celkem 226 respondentů ve věku od jedenácti do sedmasedmdesáti let. „Postoje se v tomto typu výzkumu hodnotí na takzvaném pocitovém teploměru na škále od jedničky do stovky, přičemž čím vyšší je hodnota, tím lepší nebo vřelejší jsou postoje k dané skupině,“ popsala Leona Matušková z AV ČR. Zjištěný vztah Romů ke zbylým českým občanům ve výzkumu vykazoval pozitivní hodnotu, a to sedmdesát stupňů.

Vzorek respondentů, který Koka ve své studii využil, není pro obecně platné tvrzení dostatečný. Na šetření ale výzkumníci plánují navázat a oveřit výsledky experimentálně, aby mohli zjistit příčinné vztahy mezi kontaktem, normami a postoji. „Tyto výsledky lze prakticky využít všude tam, kde se uplatňuje vliv ostatních osob na chování, například ve školském prostředí mohou učitelé zdůrazňovat důležitost meziskupinového kontaktu a jeho výhody, neboť právě děti jsou vůči vlivu ostatních velmi citlivé​,“ řekla Sylvie Graf z Psychologického ústavu AV ČR.