Ryby se v nově založených tůních objevují mnohem dřív, než by ochranáři čekali. Často je na vině lidský zásah, kdy sebelepší úmysl může mít závažné důsledky. Podle nové studie vědců z Akademie věd a Masarykovy univerzity ryby během několika let osídlily více než polovinu tůní na jižní Moravě. To může ohrozit jejich hlavní smysl, tedy podporu biodiverzity.

Tetování už není v dnešní době ničím výjimečným. Lidé si na těle nechávají zvěčnit malé ornamenty, nápisy, ale i velké barevné motivy a obrázky. Nová mezinárodní studie, na které se podíleli i vědci z českobudějovického Biologického centra AV ČR, ale zjistila, že inkoust v kůži může mít na lidské zdraví větší dopad, než se myslelo.

Vzhled polí na jižní Moravě a to, jak se na nich hospodaří, není dlouhodobě udržitelné. Hrozí snížení výnosů i vymření polních druhů zvířat. Klíčem je návrat k přírodě, menší políčka a jejich šetrnější obhospodařování.

Genetickou stopou lidí z doby ledové se zabývali vědci při evropském výzkumu. Součástí bádání byla také těla mužů ze slavného věstonického trojhrobu. Díky novým metodám získali experti kompletnější vzorky, které doplnily znalosti o evropském genetickém rodokmenu.

K omezení nenávistných projevů může podle expertů přispět postoj autorit, podpora respektu vůči ostatním nebo obrana proti dezinformačním kampaním. Mezi klíčové kroky patří také vyjasňování rozdílu mezi svobodou slova a nenávistnými projevy, podpora přímé komunikace mezi jednotlivými skupinami, shodovali se dnes odborníci na senátní konferenci o rizicích a možnostech prevence hate speech.

Kriticky ohrožený sysel obecný se poprvé po padesáti letech objevil v národním parku Podyjí. Pomohla k tomu pastva divokých koní na havranické pastvině. Díky koním se podařilo obnovit krátkostéblé trávníky, které jsou biotopem syslů, uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR. Podle zjištění se sysel v místě i rozmnožuje.

Možností, jak se vyhnout nedostatku potravin, jsou geneticky upravené potraviny. Řešili to vědci v Brně, kde se sešlo čtyři sta oborníků z celého světa na mezinárodní genetické konferenci u příležitosti 200. výročí narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela. Podle mnohých se lidstvo bez geneticky upravených plodin neobejde. Řekla to mluvčí konference Tereza Fojtová.

Čisté tržní příjmy domácností v sociálně vyloučených lokalitách jsou o třetinu nižší než u běžné populace. Některé domácnosti mají tak nízké příjmy, že je nad hranici chudoby nezvednou ani sociální dávky. Uvádí to studie think tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. Vliv na příjmy domácností v sociálně vyloučených lokalitách má zejména horší vzdělanost a nižší ekonomická aktivita obyvatel.

Vědec Tomáš Čižmár z brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd (AV) získal prestižní grant financovaný Evropskou výzkumnou radou (ERC). Jeho cílem je vytvořit kompletní technologickou platformu pro zkoumání dopadu hluboké mozkové mrtvice na živých zvířecích modelech. Druhým českým držitelem tohoto grantu je Milan Vrábel z pražského Ústavu organické chemie a biochemie AV. Bude dále pracovat na metodě, která by mohla pomoci v léčbě rakoviny. Každý držitel grantu ERC Proof of Concept by měl získat 150 tisíc eur (zhruba 3,7 milionu korun).

Iniciativa Ukliďme Česko, aplikace Nesnězeno, obec Hostětín nebo naposledy Domov Podhradí. To jsou čtyři rozdílné projekty, které měly jedno společné - zaměření na ekologii, udržitelný způsob života a také sošku za vítězství v ekologické soutěži E.ON Energy Globe. Ta už od roku 2008 hledá nejlepší ekologické nápady Česka. Do 27. března je ještě otevřená nominace projektů pro letošní rok. Kdo bude čtrnáctým vítězem? Na tom se svými nominacemi i hlasy podílí široká veřejnost. Vítěz pak získá od E.ONu hlavní cenu 300 tisíc korun na další rozvoj svého projektu.