V Podyjí hopsá po padesáti letech ohrožený sysel, radují se ochránci
Kriticky ohrožený sysel obecný se poprvé po padesáti letech objevil v národním parku Podyjí. Pomohla k tomu pastva divokých koní na havranické pastvině. Díky koním se podařilo obnovit krátkostéblé trávníky, které jsou biotopem syslů, uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR. Podle zjištění se sysel v místě i rozmnožuje.
Sysli přišli na Havranické vřesoviště z několik set metrů vzdálené lokality u obce Hnanice. "Není náhoda, že našli vhodný biotop právě na havranické pastvině. Díky divokým koním zde totiž byly obnoveny krátkostébelné trávníky, které jsou jejich biotopem," řekl Jirků.
Divocí koně spásají vřesoviště od roku 2018, kdy tam byly husté vysokostéblé trávníky, které jsou pro sysly jsou zcela neobyvatelné. Pastva však lokalitu po několika letech proměnila a vytvořila vhodné podmínky nejen pro sysly, ale také vzácné květiny jako koniklece. Samovolné osídlení Havranického vřesoviště sysly považují odborníci za významný moment týkající se záchrany tohoto druhu. Sysel se dnes může podle nich šířit jen tam, kde je zachovaná drobná krajinná mozaika s mezemi, remízky, polními cestami či pastvinami. Většina lokalit se syslem je v ČR vzájemně izolovaná. V případě zmenšování populace je potřeba počet syslů doplnit jedinci z chovů ze záchranného programu.
Sysli se v lokalitě Podyjí také rozmnožují. „Při letním monitoringu, který provádí Muzeum Karlovy Vary a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, se po jarním objevu syslích nor podařilo prokázat i úspěšnou reprodukci syslů. Pozorován byl jeden vrh mláďat. Celkově odhadujeme, že v ohradě divokých koní žije do deseti syslů. Klíčové pro další vývoj zdejší malé kolonie bude úspěšné přezimování do jara. To budeme moci vyhodnotit až na jaře příštího roku," uvedla Tereza Brzobohatá z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která program na záchranu sysla v České republice koordinuje.
Přežití nově vznikající kolonie syslů nebude kvůli extrémním klimatickým podmínkám snadné. „Letos nemají sysli vůbec jednoduchý život. Havranické vřesoviště podobně jako celý region čelí velkému suchu. Vegetace zdejších luk a vřesovišť vlivem sucha v kombinaci s vlnou extrémních veder uschla tak rychle, že neměla šanci zareagovat," uvedl Robert Stejskal, který má ve Správě národního parku Podyjí na starosti péči o nelesní biotopy. Podle něj člověk zelenou rostlinu téměř nepotká. „Sysli se tak musejí za potravou vydávat daleko od nor, což je vystavuje nebezpečí ze strany predátorů. Není tak vůbec jisté, že si sysli zvládnou vytvořit dostatečné tukové zásoby na zimu a svůj první rok na Havraníkách vydrží," dodal Stejskal.
