Experti z Mendelovy univerzity zkoumají plastový odpad v krasových jeskyních. Plastu v krasu stále přibývá
Experti z Mendelovy univerzity v Brně dokumentují plastový odpad v krasových jeskyních. V poslední době přibývá především odpadu, který přitéká společně s povrchovou vodou do propastí. Milan Geršl z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky (AF) MENDELU tvrdí, že se z výskytu plastu v krasu stává nový fenomén. Spolu s Českou spelologickou společností pracují na unikátním výzkumu. Znečištění v jeskyních mimo jiné ukazuje i na zatížení krajiny v minulosti a dnes.
Splachem z povrchu se do jeskyní dostává plastový odpad, ten teď budou dokumentovat experti z Mendelovy univerzity. Povrchová voda velmi rychle zatéká do podzemí a s ní odpad přitéká až do propastí.
„Tato voda s sebou přirozeně unáší půdu a sedimenty i organický materiál, jako je lesní hrabanka, větve a v některých případech i rozměrnější kusy různých materiálů. Pokud se na povrchu vyskytuje jakékoliv znečištění, tak ho voda strhne do podzemí, kde se odpad hromadí. V krasu se tedy nejedená o klasické zasakování – infiltraci, které známe z jiných typů krajin, při které je v půdě voda filtrována a čištěna," uvedl Geršl.
Odpadu je v krasu mnohem více než dříve
Vnos odpadu z povrchu sleduje Milan Geršl z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky už od 90. let, dříve se ale jednalo o jeho mnohem menší výskyt a nález sáčku od mléka okolo krápníku považuje spíše za raritu.
„Exkurze se takovému nálezu zpravidla usmály. Před několika lety jsem si ale uvědomil, že tato výjimka se změnila na standard. Zatím nikoho nenapadlo tyto nálezy zdokumentovat a zhodnotit. Doteď jsme se my i kolegové z jiných výzkumných organizací soustředili především na analytické hodnocení kontaminantů způsobované například zemědělskou činností nebo osídlením," uvedl Geršl.
Získané poznatky a unikátní šetření jsou v česku i ve svetě jedinečné, odborníci mnohdy slaňují až na dno jeskyně, kde pomocí speciální techniky a spoluprací s Českou spelologickou společností pátrají po potřebných informacích.
„Jedny z nejlepších záznamů toho, co se dělo během několika posledních dob ledových, ale i v nedávné minulosti nalézáme právě v přírůstkových zónách krápníků i v usazených sedimentech, které jsou do jeskyně přinášeny z povrchu. Pomocí geochemických analýz tak můžeme získat informace o panujících prehistorických teplotách atmosféry, složení atmosférických srážek nebo pomocí analýz pylových zrn uložených v krápnících i o složení rostlinných společenstev v daném krasovém území. Jedná se o záznamy, jejichž informaci lze lze promítnout i do prostředí na povrchu. Geochemický záznam je o to cennější, že na povrchu často již dlouhá tisíciletí není obdobný záznam dostupný," uvedl Geršl.
Materiál uložený v jeskyni je ochráněn před vlivy okolí, před erozí, takže je zde vlastně konzervován a zpětně vydává svědectví o děních na povrchu často i před tisící lety. „Dokumentace znečištění v jeskyních pak ukazuje na historické i současné zatížení krajiny," dodal Geršl.
