Před 58 lety začala krvavá okupace. Brno vzbudily tanky vojsk Varšavské smlouvy

„Bratrská" zrada

Brno před 58 lety zažilo šok. Ulice nic netušícího města zaplnily tanky vojsk Varšavské smlouvy. Údajně bratrská výpomoc dodnes zůstává bolavou ránou na kůži vlastní minulosti.

Brňané tehdy reagovali spontánně, rozhodli se svůj domov bránit. Zatarasili silnice, smlouvali s vojáky, malovali nápisy na zdi a odstraňovali cedule s názvy ulic, aby se cizí jednotky neorientovaly. Lidé byli v naprostém šoku, odvaha je však neopustila. Přestože hrozilo nebezpečí, nebáli se okupantům vzdorovat. 

Lest v Tuřanech

Invaze začala jednou podlou lstí. První okupační jednotky totiž na letišti v Tuřanech přistály již v předvečer osudného rána. „Z letadla vystoupila asi dvacetičlenná skupina osob oblečených do uniforem civilní letecké společnosti Aeroflot. Byli to ale příslušníci sovětské tajné služby KGB," popsal již dříve pro Drbnu historik Daniel Růžička. Tito lidé měli jediný úkol, tedy zajistit ideální podmínky pro přistání asi pětasedmdesáti invazivních letadel.

Tisíce vojáku do rána stihly velké věci. Ozbrojenci obsadili hlavní nádraží, poštu, hrad Špilberk, banku na náměstí Svobody, Vojenskou akademii i redakce tisku, rozhlasu a televize. Odřízli též telefonní spojení. Místní se tak probudili do již okupovaného města.

Oběti a jejich odvaha

V prvních dnech okupace zemřely v Brně desítky lidí, stovky byly zraněny. Přesto se jihomoravská metropole stala jedním z důležitých center odporu. Místní vojákům znepříjemňovali život mnohými způsoby, jiní odstraňovali symboly komunistického režimu. Navíc zde vysílal i improvizovaný rozhlas, který povzbuzoval občany a šířil nezávislé informace.

V centru sešel několikatisícový dav, lidé nesli transparenty a nešetřili na protiokupačních heslech. Při protestních akcích sovětští vojáci několikrát použili zbraně proti civilistům. Tři muži a jedna žena byli postřeleni. Střelba si vyžádala i oběti na životech.

Mezi oběťmi byli šestnáctiletý učeň a otec, jehož smrti přihlížel pětiletý syn. Šestnáctiletého učně Josefa Žemličku z Omic na Brněnsku usmrtily dvě kulky vypálené ze samopalu sovětského vojáka, který bezhlavě vypálil do davu. Mladík na místě zemřel. Bezvládné tělo leželo na zemi téměř tři čtvrtě hodiny.

Druhou obětí byl třicetiletý Viliam Debnár z Hostěnic u Brna. „Byl to otec, který se rozhodl pod dojmem zpráv zajet na rekreační chatu pro svého pětiletého syna. Při cestě zpět ho chtěl v Líšni zastavit sovětský voják. Debnár nestihl včas zareagovat na výzvu a na brzdy šlápl až po několika metrech. To už do něj zezadu voják vypálil dávku ze samopalu, která ho krutě zasáhla zezadu do srdce a plic. Muž na místě zemřel," vylíčil historik Růžička.

Celkem si srpnová invaze v Brně vyžádala čtrnáct zraněných a tři oběti. Tou poslední byl praporčík Veřejné bezpečnosti Karel Chalupa, který 29. srpna zemřel při srážce svého služebního vozu se sovětských obrněným transportérem. Nikdo z viníků smrtelných zranění nebyl potrestán.

Odboj neustal

Rok poté, co Československo okupovaly armády Varšavské smlouvy, vyšly 21. srpna 1969 do ulic po celé zemi tisíce lidí. Velké demonstrace se konaly také v Brně, kde byli na jejich potlačení nasazeni nikoli vojáci okupačních jednotek, ale příslušníci Veřejné bezpečnosti a také Lidových milicí, tedy jakési ilegální armády podřízené KSČ. Právě ti podle všeho stáli v Brně za smrtí dvou mladých lidí.

Onoho srpnového podvečera zemřela osmnáctiletá demonstrantka Danuše Muzikářová a o deset let starší Stanislav Valehrach, který se přes centrum města vracel domů z práce. Dívku zasáhla kulka zezadu do hlavy, když spolu s dalšími lidmi utíkala z náměstí Svobody dnešní Rašínovou ulicí před kordonem policistů a milicionářů.

„Už jsme byli skoro na Moravském náměstí, když jsem se ohlédl a viděl spadnout dívku, která běžela kousek za mnou," vyprávěl očitý svědek. Nikdy se nepodařilo zjistit, kdo střílel. Světlo do věci nepřineslo ani vyšetřování po listopadu 1989. Osudná kulka se totiž ztratila. Neví se, z jaké zbraně vyšla ani to, kdo tehdy v centru Brna zasahoval. Podobná situace panuje i v případě úmrtí Stanislava Valehracha, kterého v Orlí ulici zasáhla kulka zezadu přímo do srdce.

Vzkaz okupantům v Merhautově ulici

V minulém roce Brno zpřístupnilo dochovanou památku okupace. Slouží jako připomínka protestujících Brňanů. Vzkaz okupantům na zídce v Merhautově ulici, kterou během okupace měly projíždět tanky s vojsky, je jednou z posledních dochovaných památek dokládající odpor Brňanů proti invazi.

V době okupace vznikl v černopolské Merhautově ulici nápis, který se dodnes dochoval. Po podepsání Moskevského protokolu, který znamenal konec Pražského jara a nástup normalizace, byly všechny nápisy a připomínky okupace pečlivě ničeny. Poměrně velký a nápadný nápis v Brně však přečkal šestapadesát let. 

Nápis byl po roce 1968 zatřen vápnem. To ovšem postupně začalo opadávat. Podle pamětníka Petra Felda se postupně písmenka nápisu začala odkrývat. Až někdy v devadesátých letech vápno opadalo celé a tak nechalo vyniknout zapomenutý nápis. „Přál bych si, abychom znovu nezažili dobu, kdy tudy budou jezdit ruské tanky," poznamenal Feld.

Nápis byl před odhalením pamětní desky konzervován. „Muzeum města Brna se zavázalo zachovat tuto důležitou část naší historie jako svědectví odvahy a odporu našich předků,“ dodal ředitel muzea Zbyněk Šolc. Tímto činem chce připomenout odvahu a odhodlání Brňanů během okupace, ale také vzdát hold všem, kteří usilovali o svobodu a demokracii.