Psalo se 21. srpna 1968, když se ulice Brna probudily do nejtemnější kapitoly novodobých dějin. Do města vtrhla sovětská vojska spolu s armádami dalších států Varšavské smlouvy. Během pouhých několika hodin vojáci obsadili klíčová místa. Místo ranní cesty do práce nebo do školy na Brňany čekal děsivý pohled na tanky, vojáky se samopaly a chaos, který se do města vnesla okupace.

Policie loni v Jihomoravském kraji evidovala 15.544 trestných činů. Ve srovnání s rokem 2020 jich bylo o 8,5 procenta méně. Objasněno bylo 40,9 procenta kriminálních činů, což je meziročně o tři desetiny procentního bodu více. Vyplývá to ze zveřejněných policejních statistik.

Nejvyšší soud odmítl dovolání ženy, která podle pravomocného rozsudku zavraždila pětiměsíčního syna. Krajský soud v Brně ji poslal na 15 let do vězení, trest už dříve potvrdil také Vrchní soud v Olomouci. Žena vinu popírala. Zastání nenašla ani u Nejvyššího soudu, který rozhodl nedávno bez veřejného jednání. Výsledek sdělila mluvčí krajského soudu Eva Angyalossy, odůvodnění ještě není dostupné.

Od invaze vojsk Varšavské smlouvy do tehdy nic netušícího Československa 21. srpna 1968 uplynulo přesně 50 let. Zbabělý krok, kdy pár představitelů státu pozvalo cizí vojska na vlastní občany, dodnes zůstává bolavou ránou na kůži vlastní minulosti. Pojďte si s Brněnskou Drbnou připomenout, co se dělo první dny okupace v Brně.

Právníci američana obviněného z vraždy čtyř příbuzných v brněnských Ivanovicích podali stížnost na průběh vydávacího řízení. Americký soud v září rozhodl o Dahlgrenově vydání do České republiky. Nyní bude muset přezkoumat žádost o vydání znovu.

Všechny důkazy podle policie svědčí o tom, že dvacetiletý Američan Kevin Dahlgren v uplynulých dnech zavraždil v Brně-Ivanovicích své čtyři příbuzné. Motiv činu ale není jasný a je otázkou, zda se jej podaří zjistit. ČTK to dnes řekl šéf týmu kriminalistů, kteří se kauzou zabývají, Antonín Hrdlička.