Psalo se 21. srpna 1968, když se ulice Brna probudily do nejtemnější kapitoly novodobých dějin. Do města vtrhla sovětská vojska spolu s armádami dalších států Varšavské smlouvy. Během pouhých několika hodin vojáci obsadili klíčová místa. Místo ranní cesty do práce nebo do školy na Brňany čekal děsivý pohled na tanky, vojáky se samopaly a chaos, který se do města vnesla okupace.

Za tikající bombu označili jihomoravští ochránci přírody invazní rostlinu klejichu. Květina podle odborníků ohrožuje hustopečské mandloňové sady, ale i další lokality v okolí Pohořelic na Brněnsku, na Břeclavsku nebo Znojemsku. Na nebezpečí rozšíření klejichy v sadech upozorňovali ochránci už loni. Invazní nepůvodní rostliny či zvířata se obecně díky svým vlastnostem a nepřítomnosti predátorů rychle šíří, vytlačují původní druhy a jsou schopné místa svého výskytu zcela změnit.

Česko v sobotu neudělilo uprchlíkům z Ukrajiny žádné vízum dočasné ochrany. Zástupci ministerstva vnitra na dotaz uvedli, že je to poprvé od únorového začátku ruské invaze. V pátek víza získalo 803 běženců, asi o 20 víc než před týdnem. Celkem už víza dostalo 407 528 uprchlíků. Vyplývá to z údajů, které na twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra.

Česko udělilo Ukrajincům prchajícím před válkou od začátku ruské invaze už zhruba 292 tisíc speciálních víz. Ve čtvrtek jich bylo vydáno zhruba 2700, tedy podobně jako za stejný den v předchozím týdnu. Na twitteru to oznámilo ministerstvo vnitra. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl při jednání sněmovního bezpečnostního výboru, že se počet uprchlíků z Ukrajiny v Česku ustálil na přibližně 300 tisíc. Někteří uprchlíci podle něj z Česka odjíždějí.

Aničce jsou čtyři. Uprchla s maminkou z domova, kde je válka. Tatínek tam ale musel zůstat a bojovat. V České republice obě získaly za pomoci organizace, která se stará o migranty, ubytování v české rodině. Určitě je to lepší než někde na ubytovně, ale Aničce je to vlastně jedno. Musí být neustále s maminkou, bojí se, že by ji také mohla opustit. Má strach z toho, co se dělo u ní doma, z prostředí, které nezná, z lidí, kterým nerozumí, a i z toho, co přijde. Moc si přeje, aby to všechno skončilo a všechno bylo jako dříve.

Hlavní weby, které v českém prostředí léta zveřejňovaly fake news, jsou sice momentálně zablokované, rozhodně to ale neznamená, že by se dezinformace přestaly šířit. V řetězových mailech se nyní hojně objevují fotky nacistů, kteří mají být údajně z Ukrajiny, a také hajlující prezident Volodymyr Zelenskyj.

Na internetu a na různých sociálních sítích se v posledních dnech rozhořela informační válka v souvislosti s děním na Ukrajině. Do boje s nesmírně aktivními a nelítostnými ruskými dezinformátory i trolly se pouští čím dál častěji i lidé z opačné strany barikády. I v Česku vznikají „partyzánské skupiny", jejichž cílem je na různých kanálech informovat obyčejné Rusy o tom, co se děje mimo jejich oficiální zpravodajství. Lídryně jedné takové buňky nám pod příslibem zachováni anonymity přiblížila jejich činnost.

Na Mendelovu univerzitu v Brně dorazil akademik z Ruskem napadené Ukrajiny, na cestě jsou také doktorandi. Škola nabídne uprchlíkům, kteří v rodné zemi přišli o střechu nad hlavou, pracovní smlouvy. Prozatímní zázemí najde tým odborníků v budově brněnských studentských kolejí.

Jiří Padevět ve svých knihách nejčastěji popisuje krvavá léta, která český národ prožíval. Ředitel nakladatelství Academia se teď v rozhovoru pro Drbnu rozpovídal nejen o určitých paralelách historických momentů s aktuální situací. "Ukrajina je jistě morálním vítězem už teď, otázka je, kde hodlá Putin svoje vraždící vojáky zastavit," říká spisovatel, knihkupec, nakladatel a jeden z nejznámějších českých badatelů.

Modro-žluté vlajky, transparenty s Putinovým obličejem i souhlasné troubení kolem projíždějících řidičů. U ruského konzulátu v Brně se dnes v pět hodin odpoledne sešli lidé, aby projevili podporu Ruskem napadené Ukrajině. Na poklidném setkání zazněla ukrajinská i česká hymna, dopravu na blízké frekventované silnici kontrolovali policisté.