Jižní Moravou se šíří invazivní rostlina, varují ochranáři
Za tikající bombu označili jihomoravští ochránci přírody invazní rostlinu klejichu. Květina podle odborníků ohrožuje hustopečské mandloňové sady, ale i další lokality v okolí Pohořelic na Brněnsku, na Břeclavsku nebo Znojemsku. Na nebezpečí rozšíření klejichy v sadech upozorňovali ochránci už loni. Invazní nepůvodní rostliny či zvířata se obecně díky svým vlastnostem a nepřítomnosti predátorů rychle šíří, vytlačují původní druhy a jsou schopné místa svého výskytu zcela změnit.
Klejicha hedvábná se v teplých oblastech Moravy a Čech šíří teprve v posledních letech. Tato až metr a půl vysoká rostlina pocházející ze Severní Ameriky se do Evropy dostala jako okrasný druh. Květina se snadno šíří pomocí lehkých ochmýřených semen, kterých jedna rostlina vyprodukuje zhruba 1500 a vyklíčí klidně i po pěti letech, dokáže tak rychle ovládnout plochy, jako jsou okraje silnic a tratí, louky, vinice, sady i pole.
Likvidací klejichy se zabývají ochránci prostřednictvím projektu LIFE. „Místa s klejichou, která se v dobré víře letos pokosila bez použití herbicidu, na který v rámci projektu nejsou peníze, masivně zarůstají novými výmladky. Týden po seči nacházíme už dvaceti centimetrové výhonky. Na řadě míst má klejicha téměř metr a jde to květu. Při prvních kontrolách jsme objevili nová ohniska, často od několika desítek metrů čtverečních až po hektarové plochy,“ upozornil Vilém Jurek, který v projektu pracuje jako odborný terénní pracovník.
Podle Jurka se problém řeší nesystematicky, kdy některé samosprávy spolupracují a uvědomují si vážnost situace. Řada představitelů však o klejiše buď neví a má ji za obyčejný plevel nebo problém ignoruje. Ochranáři chtějí zapojit více obcí, upozornit je na takzvanou tikající bombu. „Abychom mohli říct, že se nějak posunuje, musí všechny subjekty táhnout za jeden provaz – vlastníci pozemků musí souhlasit se zásahy, kraj musí vyčlenit finance na likvidaci, obce a města musí reflektovat výskyt klejichy a být v součinnosti s krajským úřadem. V neposlední řadě musí orgán ochrany přírody v jedné sezoně naplánovat nárazový zásah, kdy se zlikvidují všechna ohniska," sdělil Jurek.
Klejicha je od roku 2017 na seznamu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Evropskou unii, cílem je její úplná likvidace na českém území. Mechanická likvidace ale není až na výjimky účinná, kdy posečení vede k rychlému růstu z oddenků. Prakticky jedinou možností, jak se jí zbavit, je aplikovat herbicid. První dávku před odkvetením, ideálně v červnu, další na přelomu srpna a září. Zásahy je pak třeba opakovat několik let.
Diskuze
4Diskuze je moderovaná. Prosíme o slušnou komunikaci.
Klejcha:
jen mně napadlo, aniž bych zlehčovala daný problém.
Z vlastní zkušenosti vím, že by bylo nejlepší kdyby, každý jednotlivec danou rostlinu znal, a při jejím počátečním malém výskytu ji sám aktivně odstranil.
Ale vdaném rozsahu zaplevelení je nutné zapojit větší organizace tj. stát, Ministerstvo ŽP, Ministerstvo zemědělství, Lesy ČR, samosprávy, atp.
Nehledě k tomu, že spousta plevelů, které jsou známé a měli by se podobným způsobem odstraňovat organizacemi nebo vlastní aktivitou, které tu jsou po kůrovcové kalamitě a mezi co se tak často nesečou pokud vůbec a ještě tu máme zákon který nařizuje 5let nevstoupit na pozemek, který se zaroste plevelem, jenž tady již léta máme a z části je i pod kontrolou.
Spousta dobrých nápadů dohromady a máma zaděláno na pořádný průšvih.
Komentování je jen pro přihlášené