Kateřinská a Punkevní jeskyně nedosahují úrovně UNESCO, tvrdí bývalý šéf CHKO

Punkevní a Kateřinská jeskyně spolu s propastí Macocha nedosahují hodnot světových krasových unikátů zapsaných na seznamu UNESCO. Tvrdí to dlouholetý bývalý vedoucí Správy CHKO Moravský kras Leoš Štefka, který svůj názor publikoval na webu strážců přírody krasu. 

Záměr zařadit tyto české lokality mezi světové přírodní dědictví, který loni prezentovalo ministerstvo životního prostředí, označil za diskutabilní nápad, který území přinese spíše rizika. Vyjádření ministerstva ČTK shání.

Štefka, který stál v čele chráněné krajinné oblasti v letech 1980 až 2020, srovnal Moravský kras s jinými krasovými lokalitami, které už status UNESCO mají. Například se slovinskými Škocjanskými jeskyněmi s největším podzemním kaňonem v Evropě, přeshraničním systémem Slovenského a Aggteleckého krasu nebo filipínskou podzemní řekou Puerto Princesa.

SpolečnostPunkevní a Kateřinská jeskyně čekají zápis na seznam světového dědictví UNESCO

„Asi nemusím zdůrazňovat, že si území Moravského krasu cením. Konstatovat však musím, že hodnot výše uvedených krasových území podle mne nedosahuje," uvedl Štefka.

Podle něj oficiální materiál předložený organizaci UNESCO navíc zkresluje realitu, když tvrdí, že lokalita není ovlivněna cestovním ruchem, který je limitován, a nebyly v ní provedeny významné zásahy. Podle něj masová návštěvnost v minulosti poškodila krápníkovou výzdobu a historické odstřely i ražby pro podzemní plavbu nevratně zasáhly do hydrologie Punkevních jeskyní.

Podle bývalého šéfa CHKO je hlavní motivací návrhu snaha o další zvýšení návštěvnosti, což považuje za chybný krok. Punkevní jeskyně jsou přitom už dnes nejnavštěvovanější v Moravském krasu a ročně do nich zavítá přibližně 200 000 lidí.

„Z jiných lokalit je známo, že neúměrné zvýšení návštěvnosti přináší konflikty jak s ochranou přírody, tak i s místními obyvateli. Nejsem si jist, že toto je ta správná péče o Moravský kras," uzavřel Štefka.