Cesta do hlubin Moravského krasu nabízí v těchto horkých dnech mnohem víc než jen únik do chladivého podzemí. Kateřinská jeskyně letos slaví 120 let od chvíle, kdy její tehdy známé prostory kompletně zmapoval legendární badatel Karel Absolon. U této příležitosti mohou lidé navštívit mimořádné archeologické prohlídky.

Návštěvníci brněnské vily Tugendhat i kolemjdoucí si nově mohou dát kávu přímo v areálu památky UNESCO. V bývalé garáži funkcionalistické vily otevřelo Muzeum města Brna novou kavárnu Café Garáž. Nabízí kávu, drobné sladkosti i chlazené nápoje.

Česká republika má nyní na seznamu UNESCO 17 zapsaných památek. V oblasti přírodního dědictví se nachází zatím jen Jizerskohorské bučiny. O své místo mezi světovým dědictvím bude usilovat také část Chráněné krajinné oblasti Moravského krasu.

Česko nominuje rukopis Gregora Mendela, který obsahuje jeho pokusy s rostlinnými hybridy, do programu Paměť světa UNESCO. Tento dokument je klíčovým svědectvím o jeho objevech v oblasti dědičnosti. Zápis by mohl zvýšit povědomí o Mendelovi a přilákat turisty do Brna, kde přírodovědec žil a pracoval.

Propagátoři brněnského hantecu jej chtějí navrhnout k zapsání do světového nehmotného dědictví UNESCO. Autor knih o něm a propagátor Jan Hlaváček bude spolu s jazykovými odborníky v září usilovat o registraci brněnské specifické mluvy po bok loutkářství, sokolnictví nebo ruční výroby skla. Zápis v UNESCO by pro hantec znamenal, že se o něm bude učit a dozví se o něm i mladší generace nejen v Brně, a tak nezanikne, řekl Hlaváček.

Starobrněnští augustiniáni zatoužili po titulu světového dědictví UNESCO. Do bitvy o zápis na seznam chtěli na jaře poslat pouze Mendelův skleník, který stojí v zahradě kláštera. Radnice ale nyní rozhodla jinak a peníze na nominaci dá nakonec celému areálu opatství. Z případného úspěchu by těžilo celé město, do kterého by přijelo víc výletníků.

Zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel dostal v Brně, ač se zpožděním, narozeninový dárek v podobě nově otevřeného skleníku. Vedení města nyní zvažuje, zda by bylo možné nechat stavbu v zahradě augustiniánského kláštera zapsat do Seznamu světového dědictví UNESCO.

V letošním roce oslaví Brno výročí narození otce genetiky Gregora Johanna Mendela, který se do světových dějin zapsal díky svým pokusům s křížením hrachu. Připomenutím života a díla opata má být také jeho nová socha. S Hrachovinou podle návrhu umělce Jaromíra Garguláka ale nesouhlasí skupina odborníků.

Brněnská památka zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO vila Tugendhat nově cílí také na neslyšící návštěvníky. Muzeum města Brna navázalo spolupráci s organizací Tichý svět a rozšířilo své služby o videoprohlídku slavné funkcionalistické stavby.

Brněnské Mendlovo náměstí ozdobí nová socha, která připomene blížící se dvousté výročí narození přírodovědce Gregora Johanna Mendela. Dílo Hrachovina, jež odkazuje na Mendelem definované zákony dědičnosti, bude v Brně první sochou, kterou mohou lidé projít.