V Brně věří, že postavili světové dílo. Kvůli Mendelovu skleníku chtějí volat do Unesca
Zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel dostal v Brně, ač se zpožděním, narozeninový dárek v podobě nově otevřeného skleníku. Vedení města nyní zvažuje, zda by bylo možné nechat stavbu v zahradě augustiniánského kláštera zapsat do Seznamu světového dědictví UNESCO.
Objekt ze skla a oceli dostal Mendel ke dvoustým narozeninám, jejichž oslavy propukly v moravské metropoli loni v létě. Skleník vyrostl na půdorysu původního místa na Starém Brně, kde slavný věděc a opat prováděl experimenty s rostlinami. Návrh vytvořilo brněnské architektonické studio Chybík + Krištof. „Čerpali jsme z archivních materiálů a v mnohém jsme vycházeli z původní stavby. Do konstrukce jsme nechali proniknout i příběh o objevování tří Mendelových zákonů dědičnosti,“ popsal architekt Ondřej Chybík.
Obnova skleníku vyšla na osmatřicet milionů korun. Přispělo na ni Brno, dále projekt financovala Evropská unie, Augustiniánské opatství a Jihomoravský kraj. Nyní řeší vedení města možnost, že by se stavba mohla dostat mezi památky UNESCO. „Návrh nás velmi zaujal, ale potřebujeme vyhodnotit, jaká je šance na úspěch a jestli jsme schopni celý proces finančně či jinak podpořit," řekla brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).
Prostor nového Mendelova skleníku bude sloužit pro pořádání přednášek, školení nebo kulturních akcí. Objekt mohou brňané navštívit v rámci prohlídek pořádaných Mendelovým muzeem Masarykovy univerzity, které sídlí v opatství.
Rekonstrukci bývalého pracoviště slavného vědce inicioval řád Augustiniánů. Mendel byl jedním z jejich členů a zasloužil se o mnohé vědecké objevy. Při svém výzkumu se věnoval genetice, matematice i meteorologii. Prvenství si připsal například ve chvíli, kdy jako první na světě popsal tornádo.
