Psalo se 21. srpna 1968, když se ulice Brna probudily do nejtemnější kapitoly novodobých dějin. Do města vtrhla sovětská vojska spolu s armádami dalších států Varšavské smlouvy. Během pouhých několika hodin vojáci obsadili klíčová místa. Místo ranní cesty do práce nebo do školy na Brňany čekal děsivý pohled na tanky, vojáky se samopaly a chaos, který se do města vnesla okupace.

Mnoho českých železničářů se během druhé světové války zapojilo do protinacistického odboje. Prováděli sabotáže, poskytovali informace i pomáhali při ukrývání lidí. Fašisté se proto velmi snažili odboj zlikvidovat, nikdy se jim to ale nepodařilo. Hrdinství českých železničářů dnes připomínají stovky pamětních desek. Kde všude jsou a kdo je na nich uveden? To se snaží zmapovat spolek nadšenců.

Brno chce nově zpřístupněnou památkou připomenout odvahu místních obyvatel při protestech během okupace Československa v roce 1968. Právě Brno bylo jedno z prvních měst, které vojska okupovala. Vzkaz okupantům na zídce v Merhautově ulici, kterou během okupace měly projíždět tanky s vojsky, je jednou z posledních dochovaných památek dokládající odpor Brňanů proti invazi.

Pětapadesát let uplynulo od vpádu sovětských vojsk do Československa, který rázně ukončil reformní snahy komunistů a období takzvaného pražského jara. Tragické události jednadvacátého srpna se odehrály i v největším moravském městě. Okupace s sebou přinesla lidské tragédie, k nimž neodmyslitelně patří vražda Viliama Debnára.

Dvacátého prvního srpna si každoročně připomínáme invazi vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa v roce 1968, při které v Brně zemřel Josef Žemlička a Viliam Debnár. O rok později při demonstraci proti okupaci byli zastřeleni dva lidé – Danuše Muzikářová a Stanislav Valehrach.

"Okamžitě zastřelit!" Na tento rozkaz znějící z úst sovětského důstojníka v srpnu 1968 nikdy nezapomene dnes již vojenský veterán Otakar Pospíšil. Od popravy ho v srpnu 1968 dělily jen hodiny. Rozsudek si vysloužil sepsáním nesouhlasu s přítomností okupačních vojsk. Plukovníka Pospíšila ocení Jihomoravský kraj ve výroční den 21. srpna pamětní medailí za statečnost.

Brno si společně s celou republikou dnes připomíná 51 let od okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Srpnové události let 1968 a 1969 si vyžádaly nemalé oběti na životech. Tváří v tvář smrti stál i brněnský voják Otakar Pospíšil. Od popravy ho dělily pouhé hodiny. Důvod? Jako voják se nedokázal smířit s okupací, vydal se k ruským jednotkám a mezi vojáky i velení začal rozdávat svůj písemný nesouhlas s okupací. Za to si vyslechl trest zastřelením. Naštěstí se tak nestalo.

V pátek uplynulo 80 let od vstupu německých vojsk na území tehdejší druhé československé republiky. Oběti následujících dnů a let uctila primátorka Markéta Vaňková v brněnské káznici, která za války sloužila jako věznice gestapa. O vzpomínky na tuto dobu se přímo na místě podělily pravděpodobně poslední žijící pamětnice, Zdena Zajoncová a Venuše Štefková.

Dnes si celá republika připomíná oběť Jana Palacha. Mladý student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se na protest proti okupaci vojsk Varšavské smlouvy a ve snaze probudit národ v boji proti okupantům 16. ledna 1969 polil na Václavském náměstí hořlavinou a zapálil. Na následky rozsáhlých zranění zemřel o tři dny později. Jeho příkladu pak podle historiků následovaly téměř tři desítky lidí po celé republice. Dramatické události zažilo také Brno.

Stovky lidí přišly dnes v Brně uctít památku Jana Palacha, který se před 50 lety upálil na protest proti vývoji v Československu po okupaci v roce 1968. Spolek společné Brno uspořádal u morového sloupu na náměstí Svobody akci Světlo pro Jana Palacha, průběžně se zde zastavily desítky až stovky lidí, mnozí z nich zapálili svíčku. U paty sloupu je i několik fotografií zemřelého studenta historie a politické ekonomie, jehož život skončil v pouhých 20 letech.