Komáři a další hmyz žijí na zemi již zhruba 170 milionů let, nemůžeme tedy předpokládat, že bychom se jich v dohledné době zbavili. Naopak. Přinášíme rozhovor s MUDr. Šnelerovou z Kliniky infekčních chorob FN Brno na téma klíšťové encefalitidy.
Které nemoci mohou klíšťata přenášet?
Jedno klíště může přenést hned několik infekčních agens, na prvním místě je asi lymeská borrelióza, potom klíšťová encefalitida, ehrlichióza a tularémie.
Ehrlichióza je onemocnění, které způsobuje Anaplazma phagocytophila, projevuje se jako horečnaté onemocnění, průvodním projevem může být také zarudnutí v místě vpichu a může nastat pokles bílých krvinek a krevních destiček, pacient má bolesti hlavy, kloubů nebo i celého těla, které trvají několik dnů. Jako u každé infekce může být i tendence k samovyléčení bez antibiotik, ale jinak dobře zabírá doxycyklin nebo jiná tetracyklinová antibiotika. Vzácně může při ehrlichióze být zánět mozkových blan.
Tularémie – původcem je také bakterie, Francisella tularensis, která se dostane do těla v místě vpichu klíštěte a způsobí kolem něj vřídek nebo i rozsáhlejší ulcerace se zarudnutím, vysoké horečky, zduření regionálních uzlin. Tyto horečky trvají poměrně dlouho, i když pacienti berou antibiotika.
Které z těchto onemocnění je nejčastější?
Nejčastější je lymeská borrelióza. Je to sice nepříjemné onemocnění, může probíhat vlekle, ale není smrtící - na rozdíl od klíšťové encefalitidy. I borelióza však může způsobit zánět mozkových blan. Na lymeskou borreliózu však ještě nikdo nezemřel.
Klíšťová encefalitida je nebezpečnější – průběhy bývají někdy velice těžké a může končit smrtelně.
Jak se chránit proti těmto nemocem?
Klíšťová encefalitida je preventibilní onemocnění, je na ni velmi účinné očkování, které bylo objeveno už v 70. letech minulého století v Rakousku. Rakušané s ním mají největší zkušenosti: prokázalo se, že k zásadnímu poklesu výskytu klíšťové encefalitidy dojde až tehdy, kdy je velká proočkovanost v populaci. Můžu vřele doporučit.
Co když už klíště mám a nejsem očkovaná? Co s ním mám dělat? Jak ho odstranit?
Dříve se doporučovalo zakápnout ho olejem, ale to se už nedoporučuje, protože jak se to klíště dusí, může stačit ještě něco do té ranky vypustit. Nejlepší je zakoupit v lékárně plastové klíšťky, chytit klíště za hlavičkou a lehce vytočit nebo vykývat. A potom zajodovat. Dál sledovat, jestli se kolem něj netvoří skvrna. Jako typická skvrna „erythema migrans“ se hodnotí při velikosti kolem 5 cm. Do těch 5 cm je to ne úplně jasné. Pokud nenarůstá a má velikost cca 3 cm, a zůstává tak třeba měsíc, měl by člověk zajít ke svému lékaři a poradit se s ním, nechat se vyšetřit. A pokud se skvrna zvětšuje, což může být druhý den nebo třeba až za čtyři týdny, tak potom zajít k praktickému lékaři.
Jak se tyto infekční nemoci léčí?
Na klíšťovou encefalitidu není kauzální lék. Onemocnění probíhá většinou dvoufázově, první fází je virémie, kdy ještě v mozkomíšním moku žádný nález není. Trvá od jednoho dne až po jeden týden, pak dojde k poklesu teplot, pacient se celkově zlepší. Pak nastává tzv. intervalární období, což může trvat také asi den až týden, deset dnů, tím to může končit, pacient si může vytvořit protilátky, a nemusí už nic být −vyzdraví se sám. V tom horším případě dojde k vzestupu teplot, 39-40 stupňů C, bolesti hlavy a úporné zvracení. Mohou být i další neurologické projevy. Pak už by měl vyhledat lékařskou pomoc.
Zcela výjimečně může tato nemoc probíhat jednofázově, pak bývá průběh ale mnohem těžší.
A jak je to u borreliózy s průběhem?
Borrelióza je multisystémové onemocnění, takže průběh se liší podle toho, který systém je napaden. Pokud se jedná o neuroinfekci, tak u dětí bývá nejčastěji zánět mozkových plen, buďto samostatně, nebo doprovázený periferní obrnou lícního nervu, a u dospělých bývá nejčastější formou neuroradiculo meningitida – kdy je zánět mozkomíšních plen, kořenů míšních a ještě některých hlavových nervů.
Jaká je pravděpodobnost, že chytím některou z těchto nemocí, pokud si najdu klíště?
Čím je vyšší množství přisátých klíšťat, tím je vyšší pravděpodobnost onemocnění. Promořenost klíšťat na klíšťovou encefalitidu je od 1 do 5 %. U lymeské borreliózy je procentuální promořenost klíšťat ještě vyšší, ale není to v celém regionu Brno a okolí stejné – jsou místa, kde klíšťata mají promořenost 2-5 %, ale jsou některá místa, například v Řečkovicích, kde klíšťata mají vyšší promořenost - až asi 40procentní.
Zaznamenáváte rok od roku vyšší počet případů těchto onemocnění?
Je to tak asi vyrovnané, záleží na počasí. Loni jsme měli borrelióz docela dost, klíšťovek relativně málo. To je vlastně sezónní onemocnění, je to akutní onemocnění, které má inkubační dobu tak do 1 měsíce. Vyskytuje se od jara – podle toho, jak je teplé jaro - až do podzimu, pokud je teplo. Měli jsme ji i v prosinci, což jsou ojedinělé případy. Nejvíce je jich v létě. U různých forem je různá inkubační doba… Různé meningitidy bývají během celého roku – diagnostika bývá totiž obtížná a pacient někdy chodí s neurčitými příznaky od doktora k doktorovi.
Zdroj: FN Brno
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.