Vědcům z Brna a Olomouce se jako prvním na světe podařilo zobrazit povrchovou strukturu chromozomu v přirozeném stavu. Ve vysoce citlivých strukturách je uložena dědičná informace. Doposud všechny metody využívaly agresivní chemikálie a tím chromozom do značné míry poškodily.
Na nové metodě zvané pokročilá environmentální rastrovací elektronová mikroskopie (A-ESEM) spolupracovali odborníci z brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR a olomouckého Ústavu experimentální botaniky. Vytváření metody trvalo týmu expertů zhruba pět let. K ověření metody odborníci využívali chromozom ječmene.
„Metoda ukazuje vzorky chromozomů v cela novém světle. Spousta informací, která doposud byla známá, přestává platit,“ řekl na tiskové konferenci autor projektu Vilém Neděla, vedoucí brněnského týmu environmentální elektronové mikroskopie. O detailní zobrazení chromozomů se léta pokoušely vědecké týmy z celého světa. Neděla věří, že díky přínosům objevu se budou přepisovat učebnice biologie.
Nová zobrazovací metoda není zaměřená jen na rostliny, ale také na lidi. „Doteď jsme uměli číst lidské DNA, ale ne, jak je samotný chromozom postavený,“ uvedl novinářům rostlinný genetik Jaroslav Doležel, vedoucí olomouckého Ústavu experimentální botaniky. V budoucnu pomůže také s pochopením dědičných chorob a posunout výzkum jejich léčby. Poruchy chromozomů u člověka jsou totiž příčinou dědičných onemocnění.
Software s umělou inteligencí pomáhá vědcům nastavit parametry mikroskopu pro zobrazení tak, aby se vzorek neponičil. „Využili jsme spousty vlastních inovací. Díky ultracitlivým detektorům pozorujeme vzorky ve vysokém tlaku plynu a ve vlhkosti až 100 procent,“ vysvětlil Neděla. Podmínky jsou pro vzorky velmi šetrné a neničí jej.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
