Ideální resuscitace je sto až sto dvacet stlačení za minutu, učí zájemce jihomoravští záchranáři

Při resuscitaci je ideálních sto až sto dvacet stlačení za minutu do hloubky pěti až šesti centimetrů. „Máme workshopy pro děti i dospělé, kde se zájemci dozví, co se stane s tělem při zástavě oběhu, že srdce přestane pumpovat krev a asi po pěti minutách dochází k nevratným změnám organismu. Proto je tak nutné hrudník stlačovat a krev rozproudit. Důležité je si uvědomit, že nejde pouze o rychlost stlačování, ale také o hloubku. Kromě toho je třeba hrudník po každém stlačení uvolnit. Je to tedy o technice, ale i o výdrži,“ vysvětlila mluvčí jihomoravských záchranářů Michaela Bothová.

Před zahájením laické resuscitace je nutné zavolat na linku 155 a postupovat podle pokynů operátora. „Pacient by měl být na tvrdé podložce, zachránce mu lehce nadzvedne bradu, čímž dojde k uvolnění dýchacích cest a pak může zahájit resuscitaci. Operátor radí a pomáhá udržovat tempo. Není nutné vytahovat jazyk, což je obvyklý mýtus, se kterým se setkáváme,“ řekla Bothová.

Doporučuje, aby se při resuscitaci střídalo více lidí, kteří tempo a techniku udrží. Někoho z nich také může operátorka poslat pro nejbližší automatizovaný externí defibrilátor (AED). „Vysvětlujeme lidem, že tohoto přístroje se nemusí bát. Stává se ale i to, že je v přítomnosti pacienta jen senior, který resuscitaci právě kvůli fyzické náročnosti zahájit nemůže. Pak je na nás, abychom co nejdříve dorazili,“ dodala.

Snaha lidí o záchranu života podle ní roste. Stále méně se setkává se situacemi, kdy lidé zavolají záchrannou službu, ale pacientovi jinak nepomůžou. Vnímá také zvýšený zájem o kurzy první pomoci pro veřejnost, které několikrát ročně záchranáři pořádají. Roste i počet firem, které si objednávají kurzy první pomoci pro své zaměstnance.