V brněnské nemocnici doktoři pomáhají lidem s aortální stenózou, kteří se bojí velké operace. Speciální a bezpečnější metodou pacientům za necelou hodinu nahradí chlopeň za novou šitou na míru, ve které po zákroku znovu volně proudí krev. Nemocní tak úlevu cítí okamžitě.
Srdeční chlopeň vyměňují pacientům lékaři z Fakultní nemonice u svaté Anny v Brně speciálním způsobem už patnáctým rokem. Miniinvazivní zákrok provádí metodou TAVI neboli katetrizační náhradou aortální chlopně, jež je nadějí pro nemocné, u kterých je klasická operace příliš velkým rizikem.
Při zákroku se umělá chlopeň implantuje do srdce pomocí cévky nejčastěji tepnou v třísle. Zdravotníci operovanému znecitliví pouze určitou část těla, takže s ním během zákroku můžou komunikovat. „Do původní zúžené nemocné chlopně, která je během výkonu rozšířena, se implantuje nová. Funkční je ihned po zavedení,“ vysvětlil kardiolog Jan Sitar.
Pacientům mnohdy v řešení srdečních problémů brání strach z náročné operace na otevřeném hrudníku, po níž trvá zotavení i několik měsíců. U jedinců v důchodovém věku je navíc strašákem celková anestezie, ze které se při dalších zdravotních komplikacích už nemusejí probudit. „Tak velký zákrok není vhodný pro každého, zejména ne pro starší a rizikové pacienty,“ uvedl Sitar.
Metoda TAVI je oproti tomu velmi málo invazivní a trvá pouze třičtvrtě hodiny. Vhodná je zejména pro jedince nad 75 let, ale také mladší, kteří velkou chirurgickou operaci nemůžou podstoupit kvůli jiným fyzickým problémům.
Umělá chlopeň, jež člověk při zákroku dostane, se vyrobí na míru. Šije se ručně z prasečího srdečního obalu neboli perikardu. Tvorba trvá zhruba jeden den a na každé z z nich je až devět set stehů. Uložená je v rámu ze slitiny niklu a titanu, která reaguje na změny teploty. „Před zavedením se chlopeň v rámu vloží do ledové vody, kde se zatáhne, abychom jí mohli zavést k pacientově srdci tenkou hadičkou. Uvnitř těla se zvýšením teploty konstrukce opět roztáhne,“ popsal Sitar.
Aortální stenóza je vadou, při které se chlopeň natolik zúží, že v ní nemůže volně proudit krev ze srdce do celého těla. Sval tak musí pracovat mnohem více a přetěžuje se. Onemocnění se projevuje dýchacími obtížemi, někdy také bolestí na hrudi a únavou. Lidé trpící jinými zdravotními problémy těmto příznakům nemusejí přikládat velkou váhu, při velké fyzické námaze ale může dojít až ke ztrátě vědomí či smrti.
Zúžení chlopně obvykle postihuje pacienty nad 70 let. Lidí nad. 75 let trpících touto vadou je až pět procent. V případě neléčení je prognóza nemoci nepříznivá, až polovina pacientů s ní přežije pouze rok nebo dva.
Zákrokem si před sedmi měsíci prošla i osmdesátiletá Anna Gorčáková. „Po operaci se cítím výborně. Předtím jsem ušla sotva třicet kroků a potřebovala jsem odpočívat, teď můžu v kuse chodit i třičtvrtě hodiny,” pochvalovala si. Brněnským lékařům vděčí za záchranu života. O svém onemocnění se dozvěděla náhodou při operaci kyčle, kde jí zdravotníci sdělili, že prodělala infarkt.
Pacientům se obvykle uleví hned po zákroku. „Domů mě pustili už po pěti dnech,“ doplnila Gorčáková. Některé lidi domů pošlou dokonce hned druhý den. Šetrný zákrok může významně prodloužit délku života, ale také zlepšit jeho kvalitu. Ošetřeným se lépe dýchá, mají mnohem více energie a také chutě do života.
Autoři Veronika Adamová | Foto Veronika Adamová
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
