Úrazová nemocnice v Brně použila u pacienta po úrazu na prodloužení holenní kosti nitrodřeňový hřeb, který si zraněný ovládá sám pomocí magnetu. Metoda je v českém zdravotnictví novinka, řekl primář traumatologie Radek Veselý. Pacientem je podle něj čtyřicátník, který má po loňské havárii na motorce téměř o šest centimetrů kratší nohu. Do dvou let by mohli lékaři hřeb odstranit, jakmile se kost prodlouží a vyzraje nový sval.
Podle Veselého se k prodlužování kostí používají hřeby už dlouho, dosud se ale používaly metody první a druhé generace, kdežto Úrazová nemocnice použila poprvé metodu třetí generace. První spočívá v zevním fixátoru, kdy si pacient prodlužuje kost sám pomocí pohybu hlezna. „Druhá metoda zvaná Fitbone má hřeb, kde se do podkoží implantuje část k jeho ovládání. Třetí generace je čistě na bázi toho, že se zavede hřeb a pacient si vše sám koriguje přikládáním zařízení s magnetem. Je to minimálně invazivní a nebolestivé," řekl Veselý. Dodal, že zařízení bude informacemi pacienta navigovat.
Pomocí hřebu lze kost prodloužit až o osm centimetrů. „Prodlužuje se rychlostí půl až jednoho milimetru za den. U muže po motohavárii jde o prodloužení 57 milimetrů. Jakmile se kost prodlouží, dojde k zaaretování hřebu, aby se dál neprodlužoval. Potom vyzraje nový sval, kost se začne zatěžovat. Pak se může hřeb vytáhnout. Když bude vše v pořádku, mohlo by to trvat dva roky," řekl Veselý.
Podle něj lze prodloužení kostí pomocí hřebů použít u lidí po úrazech, ale také při genetických vadách nebo při nemocech. Úrazová nemocnice se ale zaměřuje jen na pacienty po úrazech. Fakultní nemocnice Brno zase loni jako první v ČR použila metodu Fitbone, díky které lékaři prodloužili o čtyři centimetry kost osmnáctiletému mladíkovi po úrazu při fotbale.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
