Paliativní tým z Brna zlepšuje péči o nevyléčitelně nemocné

Průměrná délka dožití vzrostla za poslední čtvrt století o osm let. Společně se stárnutím populace je ale nutné přizpůsobit nemocniční péči zvyšujícímu se výskytu chronických nevyléčitelných onemocnění. Právě to má za úkol tým geriatrické a paliativní péče, který začal před rokem fungovat ve FNUSA. Od té doby se snaží o změnu přístupu k nemocným a směřuje k založení lůžkového geriatricko-paliativního oddělení.

Určení momentu, kdy přichází řada na paliativní péči, je podle odborníků složité. Pro některé ze zdravotníků jde o rozhodnutí, které se činí těžko i po desítkách let praxe. Nejsou si totiž schopni připustit, že pacienty již nezachrání. „Dnešní medicína umí tuto situaci odvracet, ale je potřeba tomu nepodléhat a vidět dopředu. Jaká bude kvalita pacientova života za půl roku, za rok? Není už čas na paliativu? To jsou otázky, které si musíme klást,“ vysvětlil geriatr Kabelka.

Pacienti, kteří trpí nevyléčitelnými chorobami, potřebují komplexní péči. Tým z FNUSA poskytuje ošetřujícím lékařům konzilia, při kterých se radí o pacientově situaci a hledají společný závěr. Skupina pracuje také na proškolování ošetřovatelského i lékařského personálu formou workshopů a seminářů. „Velká část naší práce je leadership, ukazování jiných alternativ, jiné cesty a umožnění kolegům, aby na té cestě šli s námi,“ řekl vedoucí týmu.

Pomáhá psycholožka i kaplanka

V nemocnici se zlepšuje prohloubení vztahů mezi sestrou a lékařem, do práce s pacientem se vkládá psycholožka, sociální pracovnice i kaplanka. Společná péče je pro nevyléčitelné pacienty důležitá a je úzce navázaná také na kontakt s jejich nejbližšími. „Snažíme se nastavovat komunikaci tak, aby byl více zohledněn pohled sester na pacienta, protože právě ty s ním jsou dvacet čtyři hodin denně a moc dobře ví, jak na tom je,“ vysvětlila vrchní sestra paliativního týmu Hana Kaštan, která se k zaměření dostala přes intenzivní medicínu.

Těžké téma umírání zasahuje nejen lékaře a pacienty, ale především rodiny nemocných. Právě ty zvláštní přístum týmu oceňují. „Rodiny po úmrtí pacienta často telefonují nebo se za námi staví poděkovat za péči a přístup, který je opravdu trochu odlišný od toho běžného medicínského, kde není tolik prostoru,“ uvedla Kaštan.

Podle Kabelky zaspala současná medicína dynamiku stárnutí populace a geriatrů je v klinické praxi velmi málo. „Současné nepřipravenosti zdravotnictví v tomto směru nepomáhá ani rozvodovost a mizející mezigenerační solidarita. Vše tohle vede k úvaze, že změna v systému je nezbytná, ale zároveň to je opravdu výzva, protože situace vyžaduje koncepční změnu zakořeněných postupů,“ zhodnotil.

Speciální lůžkové oddělení, ke kterému paliativní tým směřuje, by měl ve FNUSA vzniknout na začátku příštího roku. Oproti hospicové péči bude přímo napojený na nemocnici a poskytne místo pro dvacítku osob.