Šestnáct polárníků se o víkendu vrátilo z ledové Antarktidy zpět do jihomoravské metropole. Jubilejní dvacátá výprava na Českou vědeckou stanici J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse byla historicky zatím nejkratší, vzhledem k logistickým a klimatickým potížím se dobrodruzi vrátili po 59 dnech. V antarktickém terénu bohužel potvrdili výskyt vysoce infekčního viru ptačí chřipky.
Dobrodruzi z Masarykovy univerzity o víkendu potvrdili, že se v různých částech Antarktidy vyskytuje vysoce infekční virus ptačí chřipky. Enormní riziko představuje především pro ptačí kolonie, výjimkou nejsou ani tučňáci. Onemocnění pravděpodobně přenášejí migrující druhy ptáků jako jsou chaluhy, buřňáci a kormoráni.
„V okolí naší stanice jsme zaznamenali úhyn pěti kus chaluhy antarktické. Celkem jich na odledněné části ostrova Jamese Rosse hnízdí asi padesát, jde tedy zhruba o deset procent populace těchto ptáků,“ uvedl biolog Miloš Barták, který byl prvním, který ohlásil podezřelý úhyn a ve spolupráci s chilskými kolegy odebrat vzorky pro analýzu. Podezření potvrdila laboratoř na chilské stanici Escudero na ostrově Krále Jiřího.
Jde o vůbec první zaznamenané úmrtí ptáků s virem H5N1 ve východní části Antarktického poloostrova. Teprve čas podle Bartáka ukáže, jak výrazně ptačí chřipka Antarktidu zasáhne. V uplynulých dnech odborníci oznámili, že se onemocnění vyskytuje už i na západním pobřeží. V oblasti souostroví Jižní Shetlandy objevili deset uhynulých tučňáků. Vzhledem k rapidnímu šíření rizikového viru nelze vyloučit zdecimování některých tučňáčích populací.
Odborníci rovněž doplnili, že uváděná čísla jsou vůči realitě značně podhodnocená. Vzhledem ke zkrácené době expedice neměli možnost celé území ostrova pořádně prozkoumat a zároveň na mnoha místech po celé Antarktidě nikdy nikdo nebyl. Rozsah poškození ptačích kolonií nelze prokázat ani satelitním snímkováním nebo pomocí dronů.
Brněnské výzkumnictvo se z antarktické expedice vrátilo po pouhých 59 dnech. Na Mendelově stanici na antarktickém ostrově Jamese Rosse polárníci strávili sedmnáct dní a na ostrově Krále Jiřího dalších šest dní. Jde o vůbec nejkratší dobu strávenou v antarktickém terénu ze všech dvaceti dosavadních výprav.
„Příčinou byly logistické komplikace způsobené zejména povětrnostními podmínkami a množství, mořského ledu v okolí ostrova. Nejdříve řádila nad Drakeovým průlivem bouře, následně se řešila porucha lodi, která měla expedici přepravit na místo, a významné bylo také množství ledu u ostrova, který komplikoval jak bezpečné vylodění, tak následný návrat expedice," vysvětlil vedoucí výpravy Peter Váczi z Geografického ústavu a Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Navzdory zkrácenému pobytu se výzkumnictvu podařilo uskutečnit většinu nejdůležitějších plánovaných projektů. „Vždy máme v rámci expedice naplánováno víc práce, než nám čas umožní, je to osvědčená prevence ponorkové nemoci,“ vysvětlil vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt. Doplnil, že stěžejním milníkem letošní výpravy bylo zajištění dlouhodobých monitoringů přírodního prostředí a klimatu.
Odborníci z Brna zkoumali také komplexní stav polárních geosystémů a ekosystémů, tedy tamních ledovců, dlouhodobě zmrzlé půdy, odledněného území umožňujícího růst nižších rostlin, říčních a jezerních systémů a další geomorfologických útvarů. Souběžně probíhala také šetření ohledně změny permafrostu v oblasti Antarktického poloostrova a ohledně vlivu stresu na zdraví pracovníků v polárních oblastech.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
