Moravské zemské muzeum představí hrobové artefakty z doby Velkomoravské říše

Základ sbírkových předmětů Centra slovanské archeologie pochází zejména z Uherského Hradiště a Starého Města. "Její nejzajímavější a nejvzácnější část tvoří zlaté a stříbrné šperky z doby Velké Moravy," uvedl vedoucí Centra slovanské archeologie Luděk Galuška.

V jedné z vitrín v rámci expozice v Dietrichsteinském paláci je například lebka takzvané sadské princezny. Podle odborníků šlo o mladou ženu z prostředí velkomoravské elity. Archeologové vedle kostry našli například náhrdelník ze skleněných korálků s mušlí nebo masivní zlatý prsten. V její výbavě bylo kolem 20 velmi cenných předmětů. Podle Galušky mají předměty velkou vypovídací hodnotu, část předmětů pochází z blízkého Východu, jiné z Jadranu a byly předmětem obchodu.

Nálezy jsou z 9. století podobně jako hrobová výbava velmože bojovníka s jedinečným mečem, jehož čepel je sestavena z prutů zhotovených metodou damašku. Nález je ze Starého Města, kde byla největší velkomoravská
nekropole s minimálně 3000 pohřbených lidí. Mezi unikáty patří i zlaté šperky z hrobu mladé ženy, které pochází také ze Starého Města. Šperky se dělaly i zde, důkazy o tom odborníci našli v posledních letech.

Muzeum oslavy svého výročí naplánovalo tak, že každé jeho oddělení postupně představí nejen svoji historii, osobnosti, které jím prošly, ale především nejvýznamnější sbírkové předměty.

Centrum slovanské archeologie se sídlem v Uherském Hradišti vzniklo loni. Archeologové MZM působí na Uherskohradišťsku od poloviny 20. století. Za tu dobu se jim podařilo identifikovat, vyzvednout, konzervovat a představit množství unikátních nálezů. Část z nich je trvale prezentována v Památníku Velké Moravy ve Starém Městě, v Archeoskanzenu v Modré a také ve stálých expozicích MZM v Dietrichsteinském paláci v Brně.

Oslavy výročí Muzea vyvrcholí na podzim příštího roku koncertem Eurovize a setkáním prezidentů zemí visegrádské čtyřky spolu s nejvyššími představiteli Rakouska a Slovinska. Zároveň se otevře nová stálá expozice muzea mapující historické milníky novodobé historie Moravy ve 20. století.

Moravské zemské muzeum vzniklo 29. července 1817 schválením dekretu císařem Františkem I., na jehož počest se do roku 1900 jmenovalo Františkovo. Nejstarší sbírkové knihy moravských osvícenců se datují až do roku 1808. Dodnes se sbírka rozšířila na více než šest milionů předmětů, z nichž nejslavnější je Věstonická venuše. Podle generálního ředitele MZM Jiřího Mitáčka je cílem aktuálních výstav ukázat, že v depozitářích muzea není jen Věstonická venuše, ale desítky významných unikátů, které jsou podle něj součástí "národního pokladu".

Zdroj: ČTK