Náměstek brněnského primátora Petr Hladík (KDU-ČSL) navrhne na úterní schůzi rady města, aby Brno ocenilo pamětníka z koncentračních táborů Jiřího Bradyho. Původně Brady očekával, že mu předá řád T. G. Masaryka prezident Miloš Zeman, který tak nakonec zřejmě neučiní.
Ministr kultury a Bradyho synovec Daniel Herman (KDU-ČSL) tvrdí, že prezident jeho strýci vyznamenání neudělí kvůli Hermanově setkání s dalajlámou. Zeman po ministrovi chtěl, aby se s tibetským duchovním nesetkal.
Podle Hladíka je neuvěřitelné, že by Brady ocenění nedostal. "Pokud ho nedostane, mělo by Brno jako největší město na Bradyho rodné Moravě zvážit udělení nějakého ocenění, ať už čestného občanství, nebo jinou formou," uvedl Hladík.
Brady, který žije v Kanadě a nyní je v České republice na návštěvě, by měl zamířit i do Brna za příbuznými. O konkrétním datu Hladík neví. "Byl bych pro udělení čestného občanství, ale máme pro to jasná pravidla a uděluje ho zastupitelstvo. Obávám se, že z časových důvodů nejsme schopni tuto záležitost technicky zvládnout," řekl Hladík.
Podle něj se nabízí další možnosti, například udělení pamětního listu jako poděkování nebo vyznamenání brněnskými univerzitami. O tom by ale museli rozhodnout jejich rektoři. Už v sobotu navrhl olomoucký rektor Jaroslav Miller udělit Jiřímu Bradymu Univerzity Palackého. Návrh akademického ocenění okamžitě podpořily stovky lidí. Rektor ČTK řekl, že již kontaktoval s tímto záměrem Bradyho dceru.
Brady v neděli při příletu Čech novinářům řekl, že mu Hrad 12. října oznámil, že mu řád udělí. Po schůzce Hermana s dalajlámou však na konečném seznamu Bradyho jméno chybělo. Mnoho politiků vyjádřilo názor, že by měl Brady avizované ocenění dostat. Podle nich může celá záležitost poškodit oslavy výročí vzniku Československé republiky.
Stejného názoru je i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), podle nějž by se měl prezident zachovat jako státník a Bradyho vyznamenat. V opačném případě se podle něj stane z letošního 28. října festival hradní malosti a české rozhádanosti.
Osmaosmdesátiletý Jiří Brady přežil Terezín i Osvětim. Jeho rodinu vyvraždili Němci. Jemu se podařilo uprchnout z pochodu smrti. V roce 1949 emigroval, dostal se až do Kanady a vypracoval se v úspěšného podnikatele.
Významně se angažoval v pomoci krajanům, kteří emigrovali. Celý život také přednášel po celém světě a vydával svědectví o německé zrůdnosti za druhé světové války.
Zdroj: ČTK
Foto: Terezínské štafety
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
