Zemědělská krajina řídne. Vědci hledají řešení, jak zvýšit výnosy a zachránit ohrožené druhy

Šetrnější zemědělství

Na zemědělství má v současnosti velký vliv klimatická změna. Přináší s sebou vysoké teploty, ranní mrazíky nebo přívalové srážky. Aktuálně zemědělce na jižní Moravě trápí nejvíce sucho.

Že je sucho však neznamená, že by se celkové množství spadlé vody snižovalo. „Problémy se suchem způsobuje variabilita srážek. Máme období, kdy jich je nedostatek a naopak období, kdy spadne velké množství srážek najednou,“ popsal Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Druhým problémem je nárůst teplot. „Dneska můžeme předpokládat oteplení až o 3°C, což přinese za hlavní sezónu ztrátu téměř 150 mm. Na jižní Moravě to může být až polovina vody, která bude ve vegetaci chybět,“ doplnil Klem.

Půda navíc intenzivním obděláváním ztrácí obsah organické hmoty a s ní i schopnost zadržet vodu. Podle Klema je za posledních 30 let tato ztráta v některých místech jižní Moravy až 25 procent. Přitom ale, pokud se s půdou správně hospodaří, zelené rostliny tyto látky tvoří samy.

Řešením může být například regenerativní zemědělství. „Znamená to, že plodiny pěstujeme nejen tři až šest měsíců, ale co nejdéle a zapojujeme například meziplodiny. S půdou bychom měli co nejméně hýbat a využívat například bezorebné technologie. Posledním pilířem je podpora půdního mikrobiomu. Nejvhodnější jsou vyzrálé a nepřekopávané komposty,“ vysvětlil Klem.

Funkčnost této technologie prokázal tým vědců z Akademie věd v rámci téměř sedmiletého pokusu. Ačkoli je výnos v prvních třech letech nižší, již po pěti jsou vidět pozitivní výsledky. Metoda je navíc poměrně náročná a dovolí spoustu chyb. Vědci na tyto chyby ve své studii však upozorňují.

Polní druhy zvířat vymírají

Samotná zemědělská krajina byla v minulosti mnohem různorodější než dnes. Políčka byla velmi členěná a život polních druhů byl bohatší. Velká část polních zvířat je dnes ohrožená. Návrat k různorodosti a členěné krajině by jim mohl pomoci.

Na krajině se výrazně podepsala kolektivizace, kdy zemědělská družstva spojila menší políčka do velkých celků. Zanikly tak meze, remízky a sady, které pole oddělovaly. Právě tato místa byla velmi důležitá pro polní živočichy.

Velké množství dříve typických polních druhů je dnes na pokraji vymření. „Rapidně ubývají například sýček chocholouš, sova pálená nebo čejka a skřivan. V celé Evropě populace ptáků poklesly o 60 procent, u lučních motýlů je to o polovinu,“ přiblížil Martin Šálek, z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

Důvodem jsou změny krajiny za posledních 70 let. Pomoci by mohl návrat k menším polním blokům dělenými mezemi, biopásy, nebo větrolamy. Podle studií Šálka, je k zastavení úbytku polních ptáků, třeba navýšit množství těchto nezemědělských prvků až o 12 procent. Společně s ptáky však pomáhají výskytu také dalších zvířat jako jsou zajíci nebo křečci.