Vědci z Brna společně s ostravskými kolegy zkoumají, jak omezit dopady extrémního počasí ve městech. Zaměřují se na vliv zeleně a hledají řešení přizpůsobené mikroklimatu. Důležitým bodem je také zlepšení informovanosti veřejnosti. Cílem je chránit zdraví lidí a snížit škody způsobené vedry, povodněmi či vichřicemi.
Extrémní počasí, jako horka, povodně nebo vichřice, je stále častější. Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně proto zkoumají, jak tyto jevy ovlivňují města. Chtějí navrhnout řešení, která pomohou jejich výskyt omezit. Na projektu spolupracují s Českým hydrometeorologickým ústavem i dalšími institucemi.
Projekt si klade za cíl zhodnotit, jak často a v jaké podobě se mohou extrémní projevy počasí objevovat ve městech. „Provedeme měření a posoudíme vliv zeleně, která ve městech je. A následně doporučíme její úpravu, druhy vhodné a nevhodné pro městské prostředí vzhledem k ovlivnění mikroklimatu, ale také třeba s ohledem na alergenní pyl,“ uvedl za brněnskou univerzitu odborník Petr Salaš.
Čtvrtek, 5. prosince 2024, 11:00
Brno vytvořilo novou mapu, která ukazuje, kde je ve městě největší horko. Taková místa jsou třeba na výstavišti nebo náměstí Svobody. Díky snímkování za 200 tisíc korun teď město může lépe plánovat, jak zlepšit mikroklima pomocí zeleně nebo dalších...
Hlavním problémem velkých měst je jev zvaný tepelný ostrov, kdy jsou města výrazně teplejší než okolní oblasti. „Za jasného počasí v létě jsou vyšší i o více jak 5 stupňů,“ popsal Salaš. Extrémní teploty výrazně zatěžují lidský organismus. U srážek jsou problémem vysoké intenzity a mimořádné úhrny, které mohou vést k povodním a způsobit škody na majetku. Podobně nebezpečné jsou i silné větry, které mohou doprovázet bouřky, společně s intenzivním deštěm a vichřicemi.
Projekt je zaměřený právě na dopady meteorologických extrémů, jako jsou vysoké teploty vzduchu, mimořádné srážky nebo vichřice. Vliv těchto jevů na veřejné zdraví budou zkoumat odborníci z Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Tým z Brna se zaměří na problematiku vlivu zeleně na mikroklimatické podmínky stanovišť.
Pokud bude pokračovat současný trend, i extrémy budou častější. Při provádění vhodných opatření je ale možné počet extrémních jevů do budoucna snížit. „Ke vhodným opatřením určitě patří zvyšování ploch zeleně, zajištění zasakovacích ploch a tím omezení až zastavení odvodu dešťové vody kanalizací a podobně. Je nutné co nejvíce zvyšovat znalosti obyvatel i samosprávy v této problematice,“ nastínil vědec.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.