V létě trápí Brno problém tepelných ostrovů, kdy jsou teploty v centru výrazně vyšší než v jeho okolí. Město se s tímto jevem snaží bojovat pomocí zvyšování množství zeleně, jako jsou zelené střechy, parky a stromořadí. Moravská metropole si také slibuje, že projekt úpravy koryta řeky Svratky s fenoménem pomůže.
V horkých letních dnech trápí české metropole fenomén takzvaných tepelných ostrovů. Jedná se o jev, kdy je teplota v městské oblasti výrazně vyšší než v jejím okolí. „Za horkých slunečných dnů je rozdíl mezi centrem a okolím během dne většinou menší, do tří stupňů Celsia. V noci ale může dosáhnout čtyř až sedmi stupňů,“ uvedl ve zprávě pro novináře klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu Pavel Zahradníček.
Moravská metropole řeší problém navýšením počtu zeleně. Díky dotačním titulům vzniklo v Brně od roku 2019 více než tři sta zelených střech. Kromě těch město cílí také na obnovu parků a vysazování stromořadí. Navíc podporuje i opravy vnitrobloků či obnovení nevyužívaných brownfieldů, které mohou snížit rozdíly teplot napříč městem.
Přínos v boji s přehříváním si Brno slibuje rovněž od projektu proměny nábřeží řeky Svratky. „Projekt spočívá zejména v rozvolnění koryta prostřednictvím odsazených zemních hrází a nezbytných technických opatření, jako jsou například nábřežní zdi,“ popsal mluvčí Magistrátu města Brna Filip Poňuchálek. Projektem by se mimo jiné měla zvýšit biodiverzita v zastavěné části města, a to vybudováním rozsáhlého mokřadu.
Dosavadní ochranná opatření vůči tepelnému ostrovu snížila v Brně tempo jeho růstu. Přesto však v tomto období zvětšil svou rozlohu o 1,3 kilometru čtverečního. Nejrozsáhlejší oblast tvoří východní polovina městské části Brno-střed a západ Židenic. Teplotní jádro je však protaženo i do částí Brno-sever a Brno-jih. Hlavním důvodem rozšiřování tepelných ostrovů je větší absorpce a následné vyzařování tepelné energie městskou zástavbou. Svoji roli však hraje i teplo z automobilové dopravy, průmyslu či klimatizací.
Boj s rozšiřováním tepelných ostrovů je pro města obtížný, a to zejména po finanční stránce. Některá opatření, jako je například výsadba stromořadí, navíc nemají okamžité účinky. Největší poptávka po zmírňování vlivu bývá v centru měst. Zde se však metropole potýkají s problémy, jako jsou třeba omezené prostorové možnosti. Například Praha proto instaluje vodní prvky a snaží se zlepšit hospodaření se srážkovou vodou.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Nevím koho volit, ale Vaňková to 100% není. Pak se opravdu ničí ve velkém.
O kterém městě to hovoří? V tom Brně, co znám, se kouty, kde rostla aspoň tráva, ročně vytrácí ve prospěch chamtivých developerů. Až se zdá, že na radnici jsou taky chamtiví. A taky rádi kácí stromy, nezbedové.
