Téměř stoleté tradici vánočních stromů u nás předcházela záchrana malého děvčátka. Když jej známý novinář Rudolf Těsnohlídek se svými dvěma přáteli našel zmrzlé a opuštěné uprostřed lesa, pravděpodobně mu zachránil život. Zážitek ho zasáhl natolik, že se rozhodl pomoct i dalším dětem bez domova. Inspiroval ho při tom kodaňský zvyk sbírky na chudé děti pod ozdobeným vánočním stromem.
Dva dny před Štědrým dnem roku 1919 našla trojice mužů novinář Rudolf Těsnohlídek, student výtvarné akademie František Koudelka a soudní úředník Josef Tesař v bílovickém lese na Brněnsku promrzlou sedmnáctiměsíční holčičku. „Její dlaně bezmocně tiskly hrst zasněženého jehličí. U úst měla krupičky zmrzlých slin. Plakala stále tišeji, přerývaně. Byla promodralá zimou,“ vylíčil okamžik spisovatel František Kožík v životopisné knize o Těsnohlídkovi.
Děvčátku vybrali její zachránci jméno Liduška a odvedli jej do tepla a bezpečí. Na holčičku se usmálo štěstí a brzy se dostala do dobré rodiny, která se o ni až do dospělosti vzorně starala. "Tak se naše Liduška podruhé narodila a dobří lidé už ji neopustili a byli mnozí, víc než jsme očekávali, kdož projevili zájem o její osud," vzpomínal její nálezce Rudolf Těsnohlídek.
Několik dní po nalezení holčičky také vyplavalo na povrch, kdo byla její skutečná matka a proč ji odložila. Šlo o služku z Prštic Marii Futerovou, která otěhotněla s ruským zajatcem z první světové války, jehož přidělili na polní práce do statku v blízkosti Brna. Nezaopatřená matka nedokázala svou nemanželskou dceru uživit, proto ji odložila v lese u stromu. Za svůj čin si nakonec Futerová pobyla pět měsíců v žaláři.
Citlivého spisovatele, který většinu života trpěl depresemi, vánoční příběh o Lidušce hluboce zasáhl a rozhodl se proto pomoct i dalším opuštěným dětem. „Inspiroval se při své návštěvě Kodaně, kde ho zaujalo, že tam pod ozdobeným stromem pořádají sbírku na chudé děti. Rozhodl se tento skandinávský zvyk přenést do Československa,“ uvedla mluvčí Turistického informačního centra Brno Adéla Nováková.
První Strom republiky, jak jej tenkrát spisovatel nazval, pokáceli 6. prosince 1924 v bílovickém lese a týden nato, 13. prosince 1924, už slavnostně svítil na brněnském náměstí Svobody. Díky sbírce pod vánočním stromem pak o pět let později Brno postavilo nový dětský domov Dagmar, který své jméno dostal po dánské královně, jež proslula péčí o chudé.
Charitativní tradice se brněnský „Svoboďák“ jako každý rok drží i letos. Myšlenkou vánočního stromu je už od jeho počátku připomínat lidem, že by měli myslet na druhé a pomáhat potřebným. Proto pod ním ani tento rok nechybí pokladnička Českého červeného kříže, kam mají lidé možnost vhazovat dobrovolné příspěvky na dobročinné akce.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
