Před osmdesáti lety začalo tragické období poprav v Kounicových kolejích

V Brně pravděpodobně není nikdo, kdo by o pohnuté historii Kounicových kolejí alespoň nezaslechl. Prvorepubliková budova studentských ubytoven, která dnes opět slouží svému původnímu účelu, se tyčí na ulici Královská a již z dáli vítá příchozí svým domininatním vzezřením. Ačkoli někdejší existenci věznice a krvavého popraviště připomíná už jen historická expozice a Památník vítězství nad fašismem, na tragické události se nezapomnělo.

Život na Kounicových kolejích založených roku 1922 se změnil s příchodem osudného 17. listopadu 1939, kdy do zařízení v ranních hodinách vnikli příslušníci gestapa společně s jednotkami SS. Celkem 173 z přítomných studentů se po přepadení dostalo do německého koncentračního tábora, zbylí mladí nájemníci se z místa museli vystěhovat. Období strachu a nejistoty z událostí druhé světové války v Brně ještě posílilo založení věznice, v níž se koleje přeměnily počátkem následujícího roku. 

Popravy v areálu Kounicových kolejí.

Brutální mučení, věšení, střílení, deportace do koncetračních táborů. Osud osob odeslaných do areálu kolejí nabral krutou podobu. Nejtragičtěji vypadala věznice v době platícího prvního a druhého stanného práva, kdy se veřejné popravy staly odstrašujícím příkladem pro neposlušné obyvatele Protektorátu. 

Dnešním dnem si připomínáme osmdesáté výročí první z hromadných poprav, která otřásla městem. Na obdélníkovém nádvoří skončil nemilosrdným zastřelením život devětadvaceti osob, především členů odbojové Obrany národa a komunistů. Zejména němečtí Brňané tehdy vraždění přihlíželi a popravy vítali. Nejčastěji se mezi návštěvníky krvavých událostí objevovaly ženy a podle pamětníku při mrazivých okamžicích často zazníval jejich smích. Poslední hromadná vražda uzavřela tragickou historii areálu v dubnu 1945.  

Dnes bydlí v Kounicových kolejích téměř pětistovka studentů Veterinární univerzity Brno.