sobota 10. dubna 2021 Darja

Covid přibrzdil migraci. Mladí lidé z Afriky ale stále touží po Evropě, tvrdí vědci z Brna

Migrace do Evropy ze zemí Středního východu a Afriky v posledních letech klesá. Loni přišlo z těchto zemí necelých sto tisíc migrantů, oproti rekordnímu roku 2015 je to méně než desetina. Důvodem poklesu příchozí je zejména koronavirová pandemie, kvůli níž většina státu EU uzavřela hranice. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) ale upozorňují, že problematika migrace je stále aktuální.

Největší zájem o život v Evropě mají podle odborníka Roberta Stojanova z Provozně ekonomické fakulty MENDELU zejména mladí lidé ze severu Afriky. Většinu z nich láká vidina lepších životních podmínek, zatímco dříve usedlíci z těchto oblastí odcházeli na starý kontinent s motivací, aby utekli před válečným konfliktem či občanskými válkami, které byly například v Sýrii, Iráku a dalších státech. 

Válečné konflikty už nejsou latentní. Lidé migrují především z ekonomických a kombinace osobních důvodů. Navíc mladí lidé necítí možnost, že by se ve své zemi mohli uplatnit a něco tam dokázat," myslí si Stojanov, jenž se problematikou migrace dlouhodobě zabývá a společně s kolegy pracuje na podobných výzkumných projektech.

Podle brněnského experta se v posledních letech změnila také národností skladba migrantů. Zatímco před šesti lety přicházelo do Evropy nejvíce lidí ze Sýrie, dnes je nejvíce běženců ze severní Afriky. Jedná se zejména o státy jako Alžírsko, Maroko či Tunisko, které se od arabského jara stále nevzpamatovalo z politické krize. 

Covid brzdí cesty

Další vlnu migrace komplikuje situace kolem covidu-19. Většina zemí se uzavírá, takže nově příchozí směřují hlavně do více liberálního Španělska a Itálie, které se stávají klíčovou imigrační zemí. „Covid imigraci významně zpomalil, dostat se do cílových zemí, kterými jsou Německo nebo Francie je čím dál těžší. Ví to i imigranti přes svoje sítě, takže zájem významně klesl. Nyní už nejsou vítaní a s pandemií to platí o to více. Hranice jsou v podstatě zavřené,“ tvrdí Stojanov, podle kterého je další vývoj trochu věštěním z křišťálové koule.

Podle odborníka ve chvíli, kdy bude stále pokračovat pandemická krize a pohyb v Evropě bude omezený, počty migrantů poklesnou nebo budou stagnovat.

Vliv má klima

Stojanov upozorňuje ale i na další velké téma, kterým například velký exodus v rámci Sýrii před lety začal, a tím jsou dopady změny klimatu. Lidé přichází o základní zdroje a stěhují se do velkých aglomerací, které na to nejsou připravené. 

Změna klimatu ovlivňuje celý svět a důsledky, jako je zvýšený počet přírodních katastrof a intenzita environmentálních změn, narušují systémy výroby potravin, přírodní ekosystémy, mají dopady na globální i lokální ekonomiky. Změna klimatu transformuje naši planetu, společnost, ekonomiku. Jsme nuceni se tomu přizpůsobovat, ale tam, kde to už není možné, tam nastává proces vysídlení, migrace, pohybu,“ popsal.

Ohodnoť článek

Autoři | Foto Igor Zehl

Štítky Migrace, Brno, Mendelu, Covid

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.