pondělí 1. března 2021 Bedřich

Brněnským vědcům pomáhá bagrista z Božic. Jeho vzpomínky oživují zaniklé obce

Tým akademiků a bagrista. Nevšední příběh vypráví bádání brněnských vědců po zaniklých obcích moravského a slezského pohraničí. Ve výzkumu jim totiž značně pomáhá bývalý řidič buldozeru pan Marian Kvarda. Rodák z Božic totiž v šedesátých letech pracoval ve firmě, která bourala vesnice určené k zániku. Jeho vzpomínky tak vrací život do míst, která jsou dnes hluboko pod zemí nebo vodní hladinou.

Jezdil s buldozerem a pomáhal likvidovat například původně německé obce v pohraničí. Nyní pomáhá vědcům s mapováním zaniklých obcí na Moravě a ve Slezsku po roce 1945. Marian Kvarda pracoval od začátku 60. let u stavební firmy Ingstav s těžkými stavebními stroji. Jiná státní firma tehdy podobnou techniku neměla.

Pamětník v minulosti pomáhal se srovnáním Mušova se zemí

Kvarda se do výzkumu přihlásil na základě tiskové zprávy o projektu, která pronikla do médií. Sám se podílel například na likvidaci Mušova, tedy vesnice, kterou na jižní Moravě pohltily vody Novomlýnské nádrže. Obrysy obce si Kvarda pamatuje dodnes. „Tam byla pošta, kostel, hřbitov, škola, obchod, obchody, hospoda," popisuje.

Dalším příkladem likvidované vsi na hranicích s Rakouskem bylo Ječmeniště na Znojemsku. „Ten terén dnes vypadá úplně jinak, terasy tam původně nebyly, obec je zahrnutá několika metry zeminy, ale zbyla po ní kaplička," říká Kvarda, kterému je dnes přes 70, pamatuje si ale detaily.

Na demolicích se podílel i v Čechách, například na Šumavě nebo v Rybitví, kde po původní obci zbyl prakticky jen rodný dům bratranců Veverkových, kteří vynalezli ruchadlo.

Zaniklá sídla vypráví příběhy již neexistujících obcí

Na Moravě a ve Slezsku od konce druhé světové války do roku 1989 zaniklo kolem 70 obcí a osad. Kde stály a jak vypadá území v současnosti, nyní mapují geografové a krajinní ekologové z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s historiky z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd a informatiky z Masarykovy univerzity.

Tým vědců popisuje i důvody zániku obcí, většinou jde o vysídlení obyvatel německé národnosti. „Na světě už je interaktivní mapa zaniklých sídel a jejich dostupná kompletní databáze," uvedla Hana Vavrouchová z Mendelovy univerzity, která má projekt na starosti. Vzpomínky bagristy ze Znojemska využije nejen ona se svými kolegy ale i pracovníci mikulovského muzea, kteří mapují osudy zaniklého Mušova.

Hodnocení článku je 88 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto Veronika Gecová | Zdroj s použitím TZ

Štítky marian kvarda, zaniklé obce, bagrista

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.