Čtvrtek, 12. listopadu 2020, 15:40
Navrátit slávu a oživit prostory Muzejky se ani po čtyřech a půl letech nepodařilo. Minulé vedení města chtělo znovu přivést lidi do památkově chráněné Berglovy vily, kde by mohli si zajít na kávu. Dnes město eviduje dluhy na nájemném a platbách za energie v řádech stovek tisíc korun a nájemní vztah vypovědělo.
V roce 2015 nebytové prostory Berglova paláce byly pronajaty společnosti GATTAMELATA, a. s na základě nabídkového řízení. V jakém stavu se nachází pronajímaný prostor měli uchazeči možnost se seznámit v rámci tohoto nabídkového řízení. Součástí podmínek tohoto nabídkového řízení byly navíc již i základní teze budoucí nájemní smlouvy.
„Všichni potenciální uchazeči tak dopředu věděli, že se bude jednat o nájemní smlouvu na dobu neurčitou, že symbolické nájemné bude sjednáno pouze po dobu šesti měsíců od převzetí prostor, že jakékoliv případné investice do budovy učiněné nájemcem jsou na jeho riziko a v případě ukončení nájmu je město nebude kompenzovat, že výpovědní doba je stanovena na tři měsíce a že je v souladu se zákonem možné ji dát i bez udání důvodu,“ sdělil náměstek pro oblast správy majetku Jiří Oliva a dodává, že s společnost GATTAMELATA po skončení nabídkového řízení zcela svobodně a dobrovolně podepsala smlouvu obsahující všechny výše uvedené teze.
Od 4. prosince loňského roku jsou zkolaudované stavební úpravy provozovny. Od tohoto dne nájemci nic nebránilo využit prostory k provozu v souladu s uzavřenými nájemními smlouvami. Přesto ke dni podání výpovědi pronajaté prostory požadovanému účelu stále nesloužily. „Provozovateli minimálně od konce loňského roku nic nebránilo začít prostory využívat k účelu, který je ve smlouvě stanovený, bohužel dosud se tak nestalo. Nájemce navíc přestal hradit nájemné a jeho dluh vůči městu narůstá, což je dlouhodobě nepřijatelné,“ dodal Oliva.
Nájemce se ohradil vůči městu, že by přestal platit nájem a energie a peníze ukládal do notářské úschovy. „Dostali jsme 6 měsíců na kompletní rekonstrukci prostor v dezolátním stavu. Nechali nás investovat miliony Korun do jejich budovy, kdy smlouva vylučuje jakékoli případné narovnání při dání výpovědi bez udání důvodu. V té souvislosti naše AK doporučila zřízení institutu notářské úschovy, kdy do notářské úschovy jsme začali skládat všechny platby nájemného a záloh za energie s tím, že smlouva notáře zavazuje vyplatit všechny tyto prostředky Městu ihned po dořešení právních vztahů,“ vysvětluje situaci nájemce Muzejky Jan Nahodil.
O zřízení notářské úschovy Odbor správy majetku (OSM) věděl a o této skutečnosti prostřednictvím důvodových zpráv k příslušným materiálům informoval rovněž Radu města Brna. „Je však třeba podotknout, že výše složených prostředků v notářské úschově zdaleka nepokrývala celý dluh, který město vůči společnosti GATTAMELATA eviduje. Navíc platí, že vkládání peněz do notářské úschovy nelze považovat za způsob splnění závazku. Výpověď bez udání důvodu s tříměsíční výpovědní dobou je zakotvena nejen v nájemní smlouvě se společností GATTAMELATA, ale i v drtivé většině ostatních nájemních smluv týkajících se nebytových prostor, které město uzavírá. Jedná se o naprosto běžně využívaný institut,“ vysvětluje Oliva.
Společnost GATTAMELATA předložila Radě města Brna (RMB) návrh dohody o narovnání. „RMB řeší další postup, kde tak nějak zapomněli Radě předložit náš návrh dohody o narovnání, protože postihuje mnohá a mnohá pochybení OSM. Radě jen suše sdělili, že stále neotevíráme a jsme neplatiči,“ dodává Nahodil.
Rada města Brna předloženy návrh dohody o narovnání obdržela a vyslovila nesouhlas. „Tento návrh byl totiž pro město krajně nevýhodný (obsahoval např. de facto odpuštění velké části dluhu na nájemném a službách, závazek města pronajmout společnosti GATTAMELATA další prostory v budově, změna ze smlouvy na dobu neurčitou na smlouvu na dobu určitou spolu s její faktickou nevypověditelností,“ doplňuje Oliva a dodává, že OSM vypracovalo vlastní návrh, který daleko více zobrazoval reálný stav věcí a v určitých otázkách byl i vstřícný vůči nájemci, ten však byl společností zamítnut.
Město se zavázalo, aby prostory Berglova paláce byly co nejdříve znovu v provozu pro občany města a aby nájemce řádně hradil sjednané nájemné.
Berglův palác nebo také Berglova vila je dům na rohu Moravského náměstí. Vilu navrhl vídeňský architekt Heinrich Ferstel v 19. století jako novorenesanční dům s novogotickou fasádou. Autor také navrhl Červený kostel a mnoho jiných brněnských staveb. V roce 1926 stavbu získalo pražské Zemědělské muzeu. Muzeum bylo v roce 1943 zrušeno a název kavárny se změnil na kavárna Muzeum a od té doby se uchytilo jméno Muzejka. Od roku 1964 je stavba kulturní památkou.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
